A přitom mají pocit, že bojují s větrnými mlýny. Zabránit tomu, aby bezdomovci žebrali, popíjeli alkohol na veřejných místech a obtěžovali občany, není snadné. Snad jedině přísnost v mezích zákona může některé negativní jevy potlačit, nikoliv ale zlikvidovat. Velkou oporu v legislativě přitom bohužel městská policie v současnosti nemá.
Městská policie v Sokolově byla v rámci České republiky jednou z prvních, která se snažila řešit problémy s bezdomovci až do úplného důsledku protiprávních jednání těchto osob. To znamená, že je postihovala za všechny přestupky a pokud překročily únosnou mez, došlo na zákaz pobytu na území města. Jenomže zákaz pobytu přestupkové právo už od roku 2017 nezná, vypadl z něj. Podle některých názorů stejně věc neřešil, protože ho nebylo možné uplatnit na osoby, které měly v daném městě trvalé bydliště. To ovšem není případ Sokolova.
„Značná část bezdomovců, kteří pobývají na území našeho města, tady trvalé bydliště nemá. Jediná protialkoholní záchytná stanice v kraji je právě v Sokolově. Bezdomovci, kteří patří k velmi častým klientům a jsou sem dopraveni například z Karlových Varů, Chebu nebo dalších měst, se do nich po propuštění ze záchytky už nevrátí. Zůstanou v Sokolově, přestože tady nemají trvalé bydliště. Zákaz pobytu byl opravdu účinným řešením,“ uvedl velitel sokolovských strážníků Petr Procházka.
Nejde jenom o zákaz pobytu, současná legislativa jako by šla problémovým lidem v mnoha případech na ruku. Pokud není hříšník dopaden při páchání přestupku, například při popíjení alkoholu na veřejném prostranství, těžko se přestupek dodatečně prokazuje. A když dopaden je, uložené pokutě se směje. Že by bezdomovci zaplatili na místě, rovná se malému zázraku a stane se to tak v jednom případu ze sta. Obvykle si nechají vypsat pokutu a už přitom vědí, že stejně nezaplatí.
„Vymáhání pokut od těchto lidí je v podstatě nemožné. Jestli se nezmění legislativa, která by například při nezaplacení pokuty počítala s obecně prospěšnými pracemi či jiným alternativním trestem, je pokutování bezdomovců marným počínáním,“ poznamenal Petr Procházka.
Městská policie se v rámci svých možností snaží bezdomovce vytlačit alespoň z centra města. Tady se pohybují nejčastěji v Husových sadech, kolem obou náměstí a v blízkosti tržnice. Oblíbili si rovněž nádraží. Na mnoha místech po sobě nechávají nepořádek. Ještě donedávna používali jako „veřejné wc“ košatý strom v parku jen pár metrů od radnice. Že pohled pod strom byl jen pro otrlé, snad není třeba zdůrazňovat, nehledě na poškozené větve. Po zásahu pracovníků společnosti SOTES už místo nedělá městu ostudu.
„Je také na veřejnosti, aby nás neprodleně informovala, pokud vidí, že někdo někde dělá nepořádek. Pokud je hlídka přivolána včas, může s dotyčnými osobami věc na místě řešit. Lidé by se na nás měli hned obracet i v případech, když je bezdomovci obtěžují žebráním,“ dodal velitel městské policie.
Město nezůstává k problémům s lidmi bez domova lhostejné a těm, kteří mají zájem o alespoň trochu důstojnou existenci, se snaží pomoci. Významným počinem bylo například zakoupení objektu v Nádražní ulici za zhruba 2,1 milionu korun. Na dalších přibližně 3,7 milionu korun přišla jeho rekonstrukce. Díky dotaci se ale městu vrátila podstatná část nákladů. Objekt v současnosti provozuje společnost Pomoc v nouzi jako nízkoprahové centrum s noclehárnou. Podařilo se tak alespoň částečně eliminovat problém, kdy se bezdomovci v zimním období stahovali například do nemocnice nebo do panelových domů, kde ve sklepích přespávali. Snahou vedení města je řešit přítomnost bezdomovců na nádraží.
V Sokolově se podle posledního sčítání pohybuje kolem 160 bezdomovců. Před dvěma, třemi roky jich bylo skoro o stovku méně. Jaký bude další vývoj, to lze jen těžko odhadovat.
Zdroj: město Sokolov
