Cheb: K objevu unikátních krovů pomohla souhra okolností

Staré město Cheb má vzácně dochovanou, pohledově jedinečnou střešní krajinu. Jak, a kdy vznikala, jak to, že se dochovala a jak vypadají krovy datované od konce 14. do počátku 20. století v domech na starém městě, s tím se můžete exkluzivně seznámit v celé ČR pouze v Chebu.



Než se seznámíme s historickými skutečnostmi a vývojem chebských krovů, na začátek jeden příběh o objevení tohoto unikátu. Není to objev v pravém slova smyslu, krovy na domech jsou opravdu hodně staré a jsou tu po staletí. Zájem o ně ovšem vzbudilo několik událostí, které pak daly věcem rychlý spád.

V roce 2014 na základě dotazu, zda by bylo možné vestavět luxusní byty v půdních prostorách domů na chebském náměstí, rozhodla pracovní skupina pro památky, že bude proveden průzkum. Průzkumy byly hrazeny v rámci zpracování podkladů pro nový Program regenerace městské památkové rezervace Cheb na léta 2016 -2020. Domy na náměstí, patřící do městské památkové rezervace, jsou chráněné a podléhají určitému režimu, jehož garantem je úsek památkové péče na stavebním úřadě Městského úřadu v Chebu.

Pracovnice úseku památkové péče města Chebu, konkrétně paní Snížková s kolegyní paní Šimečkovou objednaly odbornou firmu, která provedla tzv. pasportizaci krovů, v jejímž rámci se mimo jiné určuje stáří krovů pomocí dendrochronologické metody. Specialistou na stavebně historický průzkum, který v Chebu se svými kolegy pracoval, byl pan Michal Panáček z České Lípy, který se zakousl do studie obrazně jako červotoč do starého dřeva, a zjistil, že:

1) chebské krovy žádným červotočem napadené nejsou, a jejich stav je velmi dobrý, a 2) že zde máme jedinečné ukázky tesařského řemesla, datované už od konce 14. století.

Dále vysvětlil jedinečnost fenoménu chebských krovů: 1) bohatství místních obyvatel – domy na náměstí byly stavěny rovnou jako třípatrové, na velkých parcelách, 2) od r. 1270 kdy velký požár zničil staré město, už žádný další v takovém rozsahu nebyl, 3) střechy byly pokrývány pálenými taškami, nezatékalo, krovy netrpěly, 4) hypotéza – kvalitní krovy protože zemětřesná oblast? + vlastníkem všech domů je město – proto možnost prohlídek – souhra mnoha šťastných okolností – dokonce i nedostatek peněz na nějaké zásahy v průběhu 70. a 80. let je dnes výhrou.

Výsledky tohoto výzkumu byly představené různému publiku na více místech, jednou také v turistickém infocentru. Přednáška pro zainteresované probíhala v  zasedací místnosti infocentra, těsně sousedící s kanceláří paní Marcely Brabačové. Ta, pohlcená prací, nechala dveře své kanceláře otevřené, aby přednášku alespoň slyšela. Ovšem když začal pan Panáček vyprávět o jedinečném komplexu krovů, kterému není v celé republice rovno, a že ani Krumlov, ani Praha v tomto ohledu Chebu nemohou konkurovat, pochopila, že se tu nabízí jedinečná příležitost. A tak se přesunula z kanceláře do přednáškové místnosti a pana Panáčka, nadšeného z výsledků studie, vyslechla do samého konce.

Paní Brabačová pracuje na propagaci města více než 15 let a je také členkou správní rady nadačního Fondu Historický Cheb. Ten má za úkol chránit a zvelebovat památky na Chebsku. A tak bylo jasné, že z jejích rukou už se nedostanou ani krovy, ani pan Panáček.

Velké věci vznikají nebo se objevují souhrou šťastných náhod a také díky aktivitě, pracovitosti a zájmu některých lidí. A proto tu dnes můžeme stát a obdivovat tesařské umění dávných časů. Inu, kde je vůle, tam je i cesta.

Více informací o historických krovech, o kterých jsme již informovali, naleznete zde. Pokud byste měli zájem o prohlídku těchto krovů, informace zde.

Zdroj: Simona Liptáková, tisková mluvčí města Cheb #Cheb #krovy #půda #Brabačová #Panáček #objevení #studie #průzkum