Řidičský průkaz většina z nás získá s dovršením plnoletosti. Lidská paměť však není dokonalá, pravidla se navíc neustále vyvíjejí. Není proto divu, že po několika desítkách let už nemáme dokonalý přehled o tom, jak se vlastně v provozu správně chovat.
Každý řidič by si proto měl pravidla silničního provozu jednou za několik let osvěžit. A to buď prostým nastudováním teorie, nebo dokonce absolvováním kondičních jízd, které nabízí drtivá většina autoškol. Naučíte se novinky a opravíte některé chybné návyky, které jste si v průběhu let vytvořili.
Z pohledu vnitřního rozpoložení jsou na silnicích v zásadě čtyři typy řidičů:
Za ideální bychom mohli označit třetí skupinu. Naštěstí můžeme říct, že těchto řidičů je v Česku většina. Tito řidiči mají již několik let v provozu za sebou. Znají své dovednosti, dobře se orientují v provozu a dokážou dát potřebný prostor ostatním. Chyby ostatních přejdou, nebo na ně přátelsky upozorní.
Také druhá skupina je poměrně bezproblémová. Sice někdy může provoz zdržovat nepřiměřeně pomalou jízdou, nebo neschopností správně „zipovat“ a vzájemně si pomáhat v dopravní špičce, nicméně jejich jízda je v zásadě bezpečná a z agresorů si nedělají hlavu.
Do první skupiny se řadí především začátečníci, kteří ještě nemají dostatek zkušeností. Potrápí je hlavně čtvrtá skupina agresorů, která nemá problém vytroubit ani vůz autoškoly. Obě tyto skupiny by si měly uvědomit, že každý by měl na silnici dostat tolik času, kolik potřebuje. Nejsme na závodním poli, aby bylo nutné vyrazit hned, jak na semaforu zhasne červené světlo. A vždy mít na paměti, že i mistr tesař se někdy utne.
I když řídíte sebelépe, jsou situace, kdy svůj vůz zkrátka neochráníte. Někdy vám přímo před auto skočí zvěř, jindy vás překvapí krupobití a někteří z nás se nevyhnou tomu, že se jim na auto podívá vandal či zloděj. Pro tyto případy je vhodné sjednat si havarijní pojištění, díky kterému vám škodu v mnoha podobných případech uhradí vaše pojišťovna.
Foto: www.pexels.com/photo/man-inside-vehicle-13861/