Ostrov: Návrat Krylova anděla sledoval zcela zaplněný kostel (TV Západ)

Soška s ulomeným křídlem přežila období, kdy areál využívala armáda, a její další osud se propojil se spolužáky Karla Kryla i zámkem Červená Lhota. Město její oficiální návrat spojilo s 21. srpnem, tedy 58. výročím okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. 

Komponovaný večer zahájil Milan Krejsa Krylovou písní Anděl. Poté přišel hlavní okamžik – sošku do kostela slavnostně přinesli kastelán zámku Červená Lhota Tomáš Horyna a farář Milan Geiger. 

„Přiložím to křídlo symbolicky, tak jak zpívá Karel Kryl – ulámali mu křídlo – takže i na tom podstavci takto bude vystaveno. Děkuji za to předání panu doktoru Horynovi, musím říci, že to je krásný počin,“ uvedl starosta Ostrova Pavel Čekan při předání sošky. 

Starosta Pavel Čekan připomněl, že do areálu se v posledních letech podařilo vrátit také další části původní výzdoby kostela. Zároveň vyzval lidi, kteří mohou mít doma předměty zachráněné v době působení armády, aby se městu ozvali. 

„Někdy nastanou takové okolnosti, že i andělé musí do emigrace. Vždycky, když někdo do emigrace musí, tak to není dobré. A když andělé opouštějí místo, ke kterému patří, tak je to většinou neblahé. A proto jsem velice rád, že mohu asistovat u toho, když se anděl do Ostrova vrací,“ řekl mimo jiné Tomáš Horyna, kastelán zámku Červená Lhota. 

Tomáš Horyna získal sošku od Krylových spolužáků z bechyňské keramické školy. Podle jejich vyprávění ji z Ostrova zachránil další spolužák Oldřich Šembryl, který zde sloužil na vojně. Při pozdějším setkání sošku viděl i Kryl a znal její příběh. Důkaz, že právě ona inspirovala píseň Anděl, ale neexistuje.

O desítky let později se začala psát cesta opačným směrem. U jejího začátku byla Gabriela Amstibovská z ostrovského městského úřadu.

„Oslovil mě kamarád Vojtěch Klimt, protože natáčeli dokumentární pořad na Červené Lhotě o Karlu Krylovi, kde se dozvěděl příběh o andělovi s polámanými křídly,“ přiblížila Gabriela Amstibovská.

Amstibovská začala shánět dobové fotografie kostela a do pátrání přizvala také další lidi včetně skautů. Klimt byl mezitím v kontaktu s kastelánem Horynou. Informace se postupně dostaly k dalším pracovníkům města a z původního hledání historických snímků vznikla cesta k návratu sošky.

Návrat anděla přitom není prvním případem, kdy se do ostrovského areálu podařilo získat část někdejší výzdoby.

„Nějakou dobu zůstane tak, jak je, v té kompozici na oltáři. A tady, jak jsou ti dva putti, kteří jsou sejmuti z historické kaple. A když sem je sundaval v květnu, protože jsem stavěl lešení, tak mi bylo líto je nechat v dílně, tak jsem je tady vystavil. I knížecí korunu, která je doménou aliančního znaku, kterému tam nahoře oni dva orodují. A shodou okolností se to tak povedlo, že se najednou objevil anděl, tak mě napadla ta spásná myšlenka, že ho umístíme sem,“ popsal restaurátor Jiří Pavlík.

Jiří Pavlík připravil také způsob, jakým bude navrácený anděl vystaven. Jeho poškození přitom nemá z expozice zmizet – právě ulomené křídlo je dnes nedílnou součástí příběhu sošky.

Další část večera patřila motivu anděla v Krylově životě a tvorbě.

„Jak kdysi řekl Krylův přítel a kolega ze Svobodné Evropy Karel Moudrý, anděl a jeho symboly doprovázely Karla Kryla celým jeho životem. Ti z vás, kdo občas navštěvují Krylův hrob na Břevnově, víte, že sošky andělů jsou nejnápadnějším znakem tohoto místa posledního odpočinutí Karla Kryla,“ připomněl prof. Pavel Hošek.

Religionista Pavel Hošek ve své přednášce zasadil motiv anděla do širšího Krylova střetu s nespravedlností, násilím a mocí. Také Veličenstvo Kat vyložil jako obraz zla zosobněného totalitní mocí, který není svázaný pouze s jednou konkrétní dobou.

„Ta nespravedlnost a ti andělé tam tou Karlovou tvorbou prostupují pořád, takže určitě je to jedna z částí toho, co psal a co žil,“ potvrdil Vojtěch Klimt, autor Krylova životopisu.

Klimt připomněl také Krylův vztah k poničeným sakrálním památkám v pohraničí. S jejich devastací se písničkář setkával už během vojenské služby a později podobná místa navštěvoval.

Příběh ostrovského anděla se stal také součástí připravovaného dokumentu o Karlu Krylovi režiséra Josefa Císařovského. 

„Nevybral jsem si ho. Byl jsem vybrán. Oslovila mě paní Sedlářová-Krylová, první žena Karla Kryla. Takže když mi zavolala, já nevím, je to pár měsíců, tak jsem neváhal ani vteřinu, protože to se prostě neodmítá. Dá se říct, že třeba jsem na to čekal celý život,“ vyznal se režisér Josef Císařovský. 

Večer sledovala také první Krylova manželka Eva Sedlářová spolu s jeho neteří. Sedlářová připomněla, že Kryl znal příběh ostrovského anděla, jeho tvorbu ale ovlivňovalo více podobných zkušeností a příběhů.

„To znamená, že se mu to poskládalo a pak jezdil s naším společným kamarádem Beaujolaisem po studentech a do těch rozmlácených kostelů, takže ona je to taková skládanka. Ale máme tady co? Máme anděla zpátky, máme písničku a máme za sebou nádherný večer. Děkuji vám,“ dodala na závěr Eva Sedlářová.

Kdo chce navráceného anděla vidět, najde ho v kostele Zvěstování Panny Marie v ostrovském Posvátném okrsku. Prohlídka ale může pokračovat i dál – v areálu jsou další obnovené památky a expozice, v pohřební kapli svaté Anny pak návštěvníky obklopí dvacetiminutový 360stupňový videomapping Carpe diem – Memento mori. Návratem anděla tak Posvátný okrsek získal další část svého někdejšího příběhu.