Ostrov: Záchrana torza zámečku v Mořičově míří do finále (TV Západ)
Záchrana torza barokního loveckého zámečku u Mořičova vstupuje do závěrečné fáze. Město Ostrov památku obnovuje od loňského léta.
Původně měly práce skončit v srpnu, kvůli archeologickému průzkumu se ale termín posunul na konec září. Zakázka vyjde přibližně na 10,7 milionu korun bez DPH, osm milionů pokryje evropská dotace.
„Stěny už jsou nějakým způsobem zakonzervované podle projektu. To znamená, spáry jsou zatažené. Je to připravené i proto, aby to odolávalo trochu těm povětrnostním podmínkám. A potom, co tady proběhl archeologický průzkum, kdy se předpokládalo, že tady byl zřejmě nějaký sklep, tak se ale nic takovýho nepotvrdilo,“ uvedl starosta Ostrova Pavel Čekan.
Existenci podzemního prostoru naznačovaly některé části stavby. Archeologové proto v červenci vyhloubili sondu pod původním vstupem do zámečku. Očekávanou klenbu ani jiné zastropení ale nenašli. Výplň tvořila především stavební suť, kameny a zlomky cihel z postupně chátrající stavby. Po zdokumentování nálezu tak mohli stavbaři pokračovat podle projektu.
Množství materiálu, které bylo nutné při obnově torza roztřídit, přitom nebylo malé. Kámen využitelný pro památku zůstal na místě, další materiál má najít využití při terénních úpravách.
„Muselo se to všechno přebrat, protože veškerý ten kámen se nechal tady v místě památky a odvezlo se 260 tun a ještě tady zbývá kolem 130 tun. Město teď zajistí recyklaci toho materiálu, že se překátruje a použije se tady na terénní úpravy,“ popsal stavbyvedoucí společnosti BOLID M Lukáš Mülling.
Jednou z nejnáročnějších částí byla obnova konstrukcí kolem někdejších otvorů. Stavbaři doplňovali nadokenní klenby a zároveň obnovovali dubové prvky, které původně pomáhaly konstrukci zpevňovat.
„Dozdívali jsme nadokenní klenby, do kterých se dávaly dubové trámy, které dřív staticky zajišťovaly celou tu stavbu dokola. Takže se obnovovaly dubové trámy v těch klenbách a pak se kompletně vyzdívaly ty klenby,“ vysvětlil Mülling.
Lovecký zámeček vznikl v letech 1738 až 1739 za majitelů ostrovského panství, bratrů Ludwiga Georga a Augusta Georga z Baden-Badenu. Dvoupatrová barokní stavba měla nezvyklý jedenáctiboký půdorys a stála v nejvyšší části rozsáhlé panské obory. K zámečku směřovaly cesty, aleje a průhledy využívané při lovu.
Svému původnímu účelu ale stavba nesloužila dlouho. Od počátku 19. století chátrala a už v polovině století byla uváděna jako zřícenina. V roce 1964 se její torzo stalo kulturní památkou.
Připomínkou dlouhého období, kdy byla zřícenina volně přístupná, jsou také iniciály a další nápisy vyryté do dochovaných omítek. Ani ty při současné obnově nezmizí.
„To jsou nápisy od turistů, který, jak ta památka byla zbořená dovnitř, měli větší šanci se dostat do vyšších pater a škrábali si tam různé svoje iniciály. Nechá se to a vlastně ty původní omítky, protože ty jsou asi tady nejvíc hodnotné, tak ty se zakonzervovaly, zafixovaly a zůstanou tady,“ doplnil Mülling.
Po dokončení nebude výsledkem replika původního zámečku, ale zabezpečené a zpřístupněné torzo. Uvnitř vznikne cihelná podlaha se systémem pro odvádění dešťové vody, kolem objektu dřevěná obchozí trasa a prostor doplní jednoduché posezení. Projekt počítá také s přístupem pro osoby se sníženou pohyblivostí.
„Ano, bude to turistickým cílem. Takhle to bude popsáno i na té tabuli, která bude nějakým způsobem ukazovat, jak postupně třeba ta památka chátrala, protože máme k ní nějaké dobové obrázky a fotografie. A samozřejmě tam bude popsáno i to, co se v průběhu realizace našlo nebo co se tady případně objevilo,“ přiblížil Čekan.
Zřícenina leží na trase naučné stezky Po starých cestách okolo Ostrova. Současná obnova má především zastavit další rozpad téměř tři století staré stavby, zachovat ji jako jednu z připomínek barokní krajiny a zpřístupnit její dochované torzo návštěvníkům.
