Ostrov: Kulturní a kreativní centrum za 130 milionů korun zahájilo provoz (TV Západ)

Modernizace spojená s restaurátorskými pracemi za 131 milionů korun posunula tento kulturní stánek mezi nejmodernější v republice. Sloužit má nejen lidem ve městě, ale celému regionu. 

V sedmdesátém roce od svého vzniku má zařízení nově k dispozici nahrávací studio, profesionální hudební zkušebny, špičkově vybavený Divadelní sál, kino s 3D projekcí, výstavní a vzdělávací prostory a interaktivní zóny pro nové kreativní průmysly včetně virtuální reality.

Samotné slavnostní zahájení provozu pro pozvané hosty uvedl ředitel centra Vladimír Keblúšek. Přivítal hosty - zástupce města, Karlovarského kraje, Ministerstva kultury, dodavatelských firem, partnerů projektu a další veřejné činitele. 

Úvodní slovo měl starosta Ostrova Pavel Čekan - poděkoval všem realizátorům, Odboru investic a Odboru rozvoje a územního plánování města Ostrova, firmám, které akci realizovaly, projektantům, památkovým odborníkům, ale také bývalému řediteli Kulturního domu Lukáši Lerchovi, celému týmu Kulturního a kreativního centra i těm, kteří se podíleli na získání financí.

„Ministerstvo kultury, tuším, že to bylo z Národního plánu obnovy, tak na to přispělo částkou 41 milionů korun. Celkem nás to vyšlo, město Ostrov tedy, na 131 milionů korun. A jsem moc rád, že se i mezi zastupiteli našli ti, kteří zvedli ruku pro to, abychom ten původní projekt trochu rozšířili a abychom dali ten původní vzhled i Divadelnímu sálu,“ zmínil mimo jiné Pavel Čekan. 

Dále starosta upozornil na původní výzdobu a využití například akustických panelů pro lepší zvuk v jednotlivých sálech. Zdravici přednesla také hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Připomněla své působení na radnici v Horním Slavkově, kde se nachází podobné zařízení, a poděkovala městu a Ministerstvu za realizaci rekonstrukce. Slíbila také součinnost při akcích, které Kraj pořádá. 

„Takže pane řediteli, určitě si na příští rok na říjen napište, že Den seniorů bude tady v Ostrově. Bude nám určitě velkou ctí, pokud budeme moci tady tuto akci uskutečnit, a určitě i řadu dalších akcí. Určitě to vezmu v potaz a předám na patřičných místech u nás na Kraji,“ dodala hejtmanka. 

Ministr kultury poté vzpomněl na okolnosti vzniku stavby. 

„Člověk nemůže nemít ambivalentní pocity. Ten Dům kultury tady vznikl prostě v padesátých letech v kontextu jáchymovských dolů a v kontextu Jáchymovského pekla, jenom připomenu, určitě to je obsahem těch knih, které tady dnes budou prezentovány, že autor té sochařské výstavy, abych nezkomolil to jméno jeho, Jaroslav Šlezinger, který vlastně z donucení tu sochařskou výzdobu dělal, byl vězněn ve Vykmanově, takže počátky této stavby mají, toto bych řekl, troufnu si říct, temné pozadí tehdejší doby. Na straně druhé ten objekt, ten kulturní dům, je opravdu pozoruhodným svědectvím architektury své doby. Ten způsob, kterým byla založena tato část města nebo celé to město a kterým vznikl ten kulturní dům v nebývalém rozsahu, prostě po těch desetiletích určitě už patří do kulturních dějin naší země i do dějin architektury,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. 

Ministr Baxa popsal také anabázi s projektem, jehož myšlenka trvá už delší dobu, ale také obavy ministerstva, zda se nakonec vše stihne. Pochválil výsledek a vyzdvihl jeho důležitost právě pro to, že se nejedná o akci v některé z hlavních aglomerací po republice, ale v regionu malého kraje a města. 

O potřebě sladit požadavky realizátorů pak ví své hlavní koordinátor projektu, který potvrdil, že klíčová byla především souhra obou dodavatelských subjektů.

„Limitující byl čas, limitující byly prostory a samotné technologie byly limitující pro nás a skloubit ty dva projekty, které jely vedle sebe a mohly ohrozit jak dotaci, tak otevření samotného projektu, tak to bylo to stěžejní, co jsme museli řešit,“ přiblížil koordinátor projektu Zdeněk Pospíšil.

Stavba byla také náročná s ohledem na propojení historického objektu s požadavky na současnou techniku

„Moderní technologie jsme museli zabudovat do stávající budovy a byla to kombinace těch starých klasických postupů s moderními. A velká část této akce se sestávala z rekonstrukce a sanace. To znamená, byly to opravdu architektonické průzkumy, byly to opravdu nějaké protokolární věci, vzorkování a velkou část jsme vlastně nějakým způsobem dotvářeli na místě s projektantem, s památkáři a s objednatelem. Takže to bylo to nejtěžší skloubit všechno dohromady, jak požadavky všech, jak státní správy, tak památkové péče, tak vlastně i koneckonců toho objednatele, který naopak chtěl být odvážnější a chtěl být modernější prostě v tuhle chvíli,“ vysvětlil postup během stavby koordinátor. 

Během stavby tak na firmy čekala řada náročných okamžiků.

„Tady se naopak sundávaly stropy a vyndavaly se kompletně podlahy včetně souvrství těch suchých podlah, ty škvárové násypy, to nás zdrželo samozřejmě paradoxně nejdéle, protože to bylo obrovské množství materiálu a obrovské množství suti a nepořádku. To mělo pak takové ty důsledky jako, paradoxně to si nikdo neuvědomí, vzduchotechnika byla zašpiněná, my jsme museli sanovat veškerou vzduchotechniku. Celé nás to drželo. Prostě byly to věci, které se asi objeví na každé stavbě. Já bych řekl, že jsme si s tím nějakým způsobem museli vždy poradit jako každý,“ dodal Pospíšil. 

Kromě změn ve stavební části, kde se konečný výsledek příliš neliší od původního záměru, došlo k množství úprav u restaurátorské části. 

„Byly to rozdílné skladby podlah. Bylo to třeba, že mnou navržené schodiště muselo trošku změnit tvar, protože přesně tomu, z technologického hlediska, protože byla zvolena nakonec jiná technologie od dodavatelů, tak vlastně to, co jsme měli navržené v té nové technologii, nešlo. Takže se rychle muselo předělat nové schodiště,“ nastínila architektka Olga Růžičková.

Neočekávaná byla například paleta barev jednotlivých částí rozsáhlého komplexu. 

„Změny samozřejmě jsou v barevnostech, které jsou mnohem pestřejší a barevnější, než jsme vůbec čekali. Zlacení jsme třeba vůbec nepředpokládali, mramorování jsme nečekali. Takže v tom se to změnilo, že vlastně v rámci, na základě všech průzkumů, ta barevnost je jiná, než byla prezentovaná. A další věc, která se změnila, bylo, že se ty prostory navýšily, že se vlastně ten projekt rozšířil o některé prostory,“ neskrývala překvapení Růžičková. 

Ke rozšíření projektu došlo například komplexní obnovou Divadelního sálu, kde byl vyměněn koberec, sedačky mají nové čalounění a obří lustr prošel celkovou renovací. 

Během celého večera probíhaly komentované prohlídky komplexu spojené s výkladem některých technických detailů či představení částí budovy i expozice Sorela. Tedy stylu, ve kterém byl objekt vystavěn, a také souvislostí, jež vznik provázely. 

Dalším bodem slavnostního večera, který se uskutečnil u hlavního vchodu, byl křest dvou publikací. První z knih vypráví příběh renovace této architektonické ikony 50. let. Jejími autory jsou stavební historik Lubomír Zeman a fotograf Bořivoj Hořínek. Druhá publikace se váže k nově otevřené expozici, která připomíná osudy politických vězňů z vykmanovských lágrů. Autorem je Lubomír Modrovič.

Doprovodný program pro veřejnost probíhal od 17 hodin na Mírovém náměstí. Vizuální zážitek pak od 20 hodin nabídli provazochodci přecházející ve výšce 20 metrů mezi budovami, ohnivá show přímo na střeše a pozoruhodný videomapping na budovu. Zajímavosti, fotogalerii, program i možnost návštěv centra najdou zájemci na jeho sociálních sítích i hlavním profilu na adrese kkc-ostrov.cz.