„Důvodem návrhu zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení na střední školy je fakt, že stále narůstá procento studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. Podle úvodních propočtů by se cut-off score týkalo pouze 10% uchazečů, kteří nevyhoví minimálním požadavkům. Zavedení se předpokládá od roku 2020 pro víceletá gymnázia a následně pro všechny ostatní školy od roku 2022 tak, aby se mohl objektivně posoudit vztah mezi výsledky maturitních a přijímacích zkoušek. Ten by měl být základem pro stanovení minimální hranice pro přijetí ke studiu maturitních oborů,” uvádí hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák.
„Nechceme nikomu upírat právo na vzdělání, maturitu si následně mohou díky nástavbovému studiu udělat i absolventi učebního oboru. Zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení povede ke zkvalitnění výuky a nepochybně zvýší motivaci žáků základních škol lépe se na vstup na střední školu připravit“ dodává.
Moravskoslezský kraj také plánuje, že by podal ohledně cut-off score vlastní zákonodárnou iniciativu. Kraje rovněž nemají žádnou možnost, jak ovlivnit vznik nových oborů a přijímání žáků na soukromé střední školy. Cut-off score by tedy pomohlo tomu, aby se nahodile vzniklé obory s „atraktivními názvy“ ale obtížným uplatněním absolventů v praxi, nepřeplňovaly zájemci o studium.
Hejtmani požadavek na zavedení „bodové stupnice“ pro přijetí žáků vznesli již 7. září 2018 a s ohledem na kritickou situaci očekávali urychlené řešení ze strany ministerstva školství. Ministra školství navíc pověřila přímo celostátní tripartita, aby do 19. listopadu přišel s návrhem, jak stav řešit.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
