Pro zajímavost krátké nahlédnutí do historie:
Ukládání dětí souviselo s podnebím a životem obyvatel. První doklady o používání kolébek a postýlek pro děti jsou z antiky. Běžně děti spaly pohromadě nebo s dospělými v posteli, často umístěné ve výklenku (tzv. alkovna). Také novorozenci zpravidla neměli samostatnou postýlku, spávali s matkou a hrozilo jim tedy zalehnutí. Změnit se to snažila Marie Terezie – v rámci svých reforem požadovala, aby každé dítě mělo samostatné lůžko. Postýlky a kolébky začaly být více využívány v novověku a zejména od 18. století, zajímavé jsou například výsuvné postýlky z postelí rodičů či komod. Postýlky a kolébky byly zdobené a tato dekorace měla často dítě chránit. Od počátku 20. století se objevily postýlky kovové, zejména kvůli hygieně.
Zdroj: fb Karlovarského kraje
Muzeum Cheb
