Život Kulturního a kreativního centra v Ostrově se od jeho znovuotevření po náročné rekonstrukci rozběhl naplno. I v lednu se veřejnost mohla zúčastnit řady akcí, například oblíbené a beznadějně vyprodané komentované prohlídky rozsáhlého komplexu s hercem Viktorem Braunreiterem.
V neděli 18. ledna od 15 hodin se 30členné skupině věnoval průvodce s velkou dávkou humoru a seznámil ji s řadou dosud neznámých detailů.
Návštěvníci se tak mohli hned v úvodu dozvědět, že na ploše 4500 metrů čtverečních se najde na mnoha místech jednotící téma lyry nebo že dominantní obraz ve foyer znázorňující lidovou veselici skrývá některé detaily ohledně oblečení. Lidé se také dozvědí, proč kultovní klub nese ve jméně písmeno T, či co se nově objevilo po restauraci obrazu v zrcadlovém sále.
Dále pak na velkém sále, kde dominuje obří lustr, připomněl krabice s nápisem Kamenický Šenov, které byly uskladněny v technické místnosti. A řadu dalších zajímavostí.
O překvapivé barevnosti ostrovského kulturního centra se také hovořilo na více místech a návštěvníci se mohou přesvědčit na vlastní oči nejen ve vitrážích, ale i celkovém provedení jednotlivých sálů a dalších míst.
„Ostrovský Dům kultury je dnes jedinou stavbou, která může ukazovat, jak interiér v padesátých letech takovéto stavby veřejné mohl vypadat. Víme, že ta architektura socialistického realismu navazovala, čerpala z řady architektonických stylů, které byly v předchozích dekádách a epochách. Tak víme, že čerpali, ať už z renesance, klasicismu, z baroka. Zase tady máme terakotu, zase tady máme ty pískové, vlastně jakoby kamenné barvy, ale navíc ještě popustili uzdu fantazii natolik, že čerpali právě i z toho neo baroka. Řadu dekorací, řadu prvků a k tomu samozřejmě náležela i ta výrazná barevnost,“ popsal stavební historik Lubomír Zeman.
Zásadní pro pochopení významu a okolností vzniku kulturního centra je expozice Sorela – Příběh města a paměti. Audiovizuální instalace připomíná období, kdy se Ostrov po druhé světové válce formoval jako modelové město socialistické výstavby. Projekt vznikl ve spolupráci s Post Bellum Production a propojuje animace, archivní záběry a výpovědi pamětníků do uceleného obrazu města na historickém zlomu.
Instalace se vrací k poválečným rokům, připomíná práci politických vězňů i osud akademického sochaře Jaroslava Šlezingera, jehož život poznamenala perzekuce režimu. Součástí projekce jsou také vzácné dobové fotografie zachycující stopy represivního systému. Dílo pracuje s kontrasty světla a tmy a otevírá otázky paměti, architektury i dědictví doby, které Ostrov dodnes nese. Projekce trvá přibližně 20 minut a je nutní rezervace na www.kkc-ostrov.cz.