A jaké jsou podle erudovaného znalce kynšperské varhany?
„Mě se líbí moc. Potíž je, že by potřebovaly velké restaurování. Ideální by bylo, kdyby se to udělalo najednou. To ale samozřejmě stojí hodně peněz. Nicméně takový krok by zaručil, že by při zachování všeho původního, co se zde zachovalo, tak, že by ten nástroj sloužil 100 či více let bez nějakých větších oprav. Když se bude opravovat postupně – po kouskách, tak se vždy opraví to, co se pokazí. Takže samozřejmě v této činnosti lze pokračovat téměř donekonečna. Mám zkušenost, že lidé si jednou řeknou, „už toho mám dost, už to zkrátka nebudu opravovat“. Velkou chybou by bylo nástroj vyhodit a pořídit si úplně jiný, protože varhany jsou opravdu vzácné a krásné. Potřebují ale hodně velkou finanční injekci. Hlavně ale potřebují někoho, kdo by to opravdu hodně dobře uměl udělat,“ zhodnotil profesor Tůma.
Kromě skladeb méně známých skladatelů - pražského varhaníka Josefa Segera nebo olomouckého autora Františka Musila - přednesl také vlastní variace na témata děl Václava Adama Michny.
