Cheb: Na německém vojenském hřbitově proběhla tryzna (TV Západ)

Vzpomínková akce u příležitosti deseti let německého vojenského hřbitova v Chebu se uskutečnila v sobotu 7. května, o dva roky později, než bylo plánováno. Kvůli pandemii covidu odložil organizátor, německý Lidový spolek péče o válečné hroby, pietní akt odložil.

dezinfekce

Akci v místech, kde se nachází ostatky více než šesti tisíc padlých německých vojáků, které byly svezeny ze 145 míst celé České republiky, zahájila společná modlitba. Hudební program obstaral Městský dechový orchestr Cheb pod vedením Jiřího Smitka. Poté již vyslechli účastníci řadu projevů, které měly společného jmenovatele - spojení minulosti a přítomnosti. 

Starosta města Chebu Antonín Jalovec připomněl oběti mnoha válek, která jsou v řadě případů anonymní, stejně jako některé náhrobky na chebském vojenském hřbitově, a kterým byla upřena možnost prožít své životy. 

"Nestalo se tak jen proto, že si kdosi, ve jménu národa, víry nebo čisté rasy, usmyslel, že moc a majetek je důležitější, než lidské životy. Roky jsme měli pocit, že se něco takového už nemůže opakovat. Slova jako válka, frontová linie, masové hroby, jsme si odvykli používat, o to více v souvislosti s přítomností a prostorem civilizované Evropy. Pásy ruských tanků tuto iluzi rozdrtily v posledních týdnech na prach. Desetiletí jsme si užívali míru a začali ho považovat za neměnnou jistotu. Teď potkáváme v ulicích českých i německých měst ukrajinské uprchlíky, ceny zboží prudce narostly, takže vnímáme následky války bezprostředně a každodenně. Mnozí jsou tím zaskočeni. Zapomněli totiž, že válka není jen nějaký abstraktní pojem, ale má své konkrétní oběti. I proto je třeba hrůzy válek neustále připomínat. I proto je třeba organizovat shromáždění jako je toto. I proto je třeba o hroby padlých pečovat i desetiletí po skončení bojů. Jsou nám totiž varováním. Tady kolem nás totiž neleží pachatelé, leží tu jen oběti – vojenské i civilní. Různého vyznání, různého věku, různé národnosti. Bez rozdílu jsou ale obětí pomstychtivosti, nenávisti a touhy po moci. Udržujeme-li povědomí o těchto obětech bráníme zároveň tomu, aby přibývaly další. Dovolte mi, abych poděkoval členům i vedení Volksbundu za péči, kterou udržování odkazu válečných obětí věnují. Není to totiž jen práce s budoucností, je to především práce pro budoucnost," uvedl mimo jiné Jalovec. 

Se svými příspěvky vystoupili také studenti z německé i české strany, kteří se účastní evropského projektu mládeže. A ze svého pohledu na dějinné události připomněli aktuální situaci, kdy po dlouhých letech zlo opět nabírá na síle a příčiny, které tomu vedou.

"Patří sem i přílišná důvěra v některé novodobé vůdce, kteří tyto naše strachy a obavy využívají a slibují nám vyřešení našich problémů, když jim dáme dostatek moci. Obávám se, že kdybychom ale dnes ztratili soucit, stejně jako ho lidé ztratili před 70 a více lety, když místo spolupráce zvolili válku, pak bychom současně přišli i o to, co nás dělá lidmi.  Náš svět by byl opět ohrožen. Na tomto místě, plném dávné bolesti lidí, kteří nedostali příležitost žít své životy, a také bolesti jejich blízkých, kteří je ztratili, bych chtěla popřát nám všem, abychom už nikdy nemuseli nic podobného již zažívat. Protože dnes stojíme u památníku věnovanému obětem válek, skončím své povídání verši Jiřího Wolkera. Kořeny v květech mohou slunce uchopit, mrtvý v živém se doví, proč pad, pro krále, vlasti, pro vše je možno se bít, ne pro všechno lze však umírat," sdělila přítomným Michaela Čakrtová, studentka Střední odborné školy v Plasích.

Účastníci pietní akce vzpomněli také na všechny mrtvé ve světových válkách, ale i obětmi válek současných. Nejen vojáky, ale i členy záchranných sborů, oběti politické represe, terorismu a extremismu. 

Zazněly také hymny obou států, při kterých zástupci zúčastněných stran vzdali hold u smutečních věnců, věnovaných padlým. 

Starosta Chebu převzal na závěr vzpomínkové akce "Zvon z Rovereta" jako vyjádření díků Lidového spolku za spolupráci při vybudování a péči o vojenský hřbitov. Zvonek symbolicky vyjadřuje zvon padlých, který v Itálii v roce 1925 odlili ze zbraní zemřelých vojáků. Starosta Antonín Jalovec po převzetí poděkoval i svým předchůdcům, kteří se podíleli na vzniku pamětního místa. 


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Hlavní zprávy