Cheb: Konference Neurověda ve vzdělávání účastníky zaujala (TV Západ)

Konference “Neurověda ve vzdělávání,” kterou v rámci projektu MAP II Cheb uspořádal Odbor projektového managementu a rozvoje města Chebu, proběhla ve čtvrtek 30. září v Kulturním centru Svoboda. Podtitulem celodenního souboru přednášek bylo téma "Jak využívat poznatky o fungování mozku při rozvoji dovedností a učení.“ Akce se zúčastnily dvě stovky pedagogických pracovníků, učitelů, asistentů a dalších zájemců z řad školských a sociálních zařízení ORP Cheb.

A nebuďte smutnej, Vaňku! aneb 85 setkání s Václavem Havlem

V úvodu pozdravil účastníky starosta města Chebu a poděkoval odboru za výbornou organizaci a skvělý výběr přednášejících. A připomněl úlohu pedagogů ve vzdělávání.

"Jak všichni víte, tak nejen město Cheb, okres Cheb, ale celý Karlovarský kraj je součástí toho, občas říkáte, prokletého pásu bývalých Sudet na Severozápadě ČR, kde se nám kumuluje spousta sociálních problémů. Mnoho politiků má jednoduchá řešení v podobě toho, jak s nepřizpůsobivými a nezaměstnanými zatočí. Toto řešení je ale skutečně jen jedno a není takto jednoduché. Spočívá ve vzdělávání. Vzdělávání je skutečně tou cestou, jak alespoň u té mladší generace, tento dědičný kruh a koloběh chudoby rozetnout a nastartovat region tím správným směrem – k něčemu lepšímu než tyto desítky let přinesly," popsal význam edukace starosta Antonín Jalovec. 

Starosta Antonín Jalovec zmínil také úlohu města Chebu, které za poslední roky investovalo do školství více než 100 milionů korun, a to jak do samotných školských budov, tak do vybavení tříd a učeben. Ale také důležitost akcí souvisejících se vzděláváním učitelů a pedagogických pracovníků, jakou byla právě tato konference. Jednotlivé lektory zajistila pro chebskou akci společnost Everesta, jež pořádá podobné konference od roku 2014. 

Organizátoři měli hned pár dní po ukončení akce přesnou zpětnou vazbu z vyplněných online formulářů, ve kterých odpověděla většina účastníků.  

"Ty reakce byly někdy i nadšené. Musím říci, že se i objevilo opravdu to, že pro ně měl velký přínos samotný den, atmosféra, vidět se s kolegy v rámci regionu. Lidé, kteří mají opravdu zájem na vzdělávání třeba i něco změnit, příp. nějakým způsobem načerpávat pokud možno moderní informace. Řada lidí vnímala přínos, protože každý přednášející přinesl něco jiného," uvedla Jana Krejsová, vedoucí Odboru projektového managementu a rozvoje města Chebu. 

Praktická a velmi vysoce hodnocená byla hned první přednáška MUDr. Martina Jana Stránského s názvem Způsob výuky v souladu s poznatky o funkci mozku. 

"Přednáška byla úžasná, lidská, ale byla hlavně i o tom, jak na nás působí technika na nás na všechny. IT technika ve vzdělávání, jaké to má pozitivita a samozřejmě i negativa, důsledky. A tím, že je to neurolog, neurochirurg, tak to šlo až do medicínského rozměru. Řada z nás si znovu uvědomila, jaká rizika jsou a budou pro děti, pro malé děti," přiblížila Krejsová. 

Ve své přednášce přidal dr. Stránský několik zásadních doporučení pro zdárnou výuku.

"Zaprvé je vždy zajímavé a dobré, aby každý pedagog měl aspoň nějakou představu o tom, jak se lidský mozek skutečně učí a že přebírání informací funguje na třech různých úrovní. Začíná to s informacemi. Chceme ale, aby to pokračovalo k vědomosti a moudrosti. To druhé souvisí s naší technologií, že nám strašně pomáhá při té první, ale brzdí tu druhou a třetí. Tam prostě musí být mezilidská diskuse a to čemu říkáme pozitivní frustrace. Žák musí dělat chyby, musí být dán opakovaně do určitých situací, kdy je nucen přemýšlet kriticky, poněvadž doba vyžaduje kritické myšlení. A ne to, že někdo ví, kdy se narodil Karel IV., ale jakou souvislost měl, pokud měl souvislost ke dnešku, atd. A to poslední, obecně řečeno, obrazovka je cesta do pekla. Pokud chcete mít špatné výsledky a hloupé děti bez empatie, tak je učte obrazovkou. Dejte jim mobilní telefon. Obrazovka vlastně drží mozek jen v jedné zafixované úrovni, návykového světa, kde mozek skutečně vůbec nepřemýšlí. Právě na základě toho světové zdravotnické organizace vydaly závažná stanoviska a země jako Francie zakázaly mobilní telefony ve všech školách. I naše firmy nyní zakazují mobilní telefony a obrazovky při důležitých jednání atd. Technologie, bohužel teď přetekla do našeho každodenního života a je tím hlavním viníkem, proč naše společnost, naše generace je méně spokojená, než byly naši rodiče a jejich rodiče," popsal hlavní rizika setrvávání v jednoduchém světě význačný neurolog profesor Martin Stránský. 

A přidal také vysvětlení pojmu deevoluce, která ohrožuje celou civilizaci.

"Hrozí hlavně to, že přes moderní komerční impetus si myslíme, že jsme unikátní, že dospíváme a spějeme k něčemu lepšímu jako tvor atd. Ve skutečnosti to tak není. Evoluce jako taková od zrodu života je o konkurenci genů. A když geny nejsou zapotřebí, tak odpadnou. To vidíme na úrovni zvířat a také to již vidíme na úrovni neurologie. Jsou určité výzkumy, kde je doslova vidět, jak jednotlivé mozkové trasy, cesty a schopnosti integrovat informaci doslova odpadávají, tomu říkáme atrofie, že se zmenšují a pak zaniknou, poněvadž už nejsou použity," přiblížil neurolog. 

Riziko stádnosti a zhloupnutí může snadno podle profesora Stránského přejít v katastrofu. 

"Pokud se chceme stát superdruh, jako mravenec nebo včely, což se nám děje, tak nemusíme proti tomu dělat nic. Poněvadž již všichni začínáme přemýšlet, rozhodovat, nakupovat a žít úplně stejně jeden jako druhý. Všichni jsme si usurpovali vlastní pravdu, již se neřídíme na základě jiných principů než toho vlastního. Šedé zóny a diskuse zmizely. Ale nejpodstatnější je právě, že tato odlišnost, rozdíly, které nám dávají genetickou sílu, abychom přežili a abychom se dostali do "vyšší úrovně." Poněvadž, když někdo vypne proud, tak někdo přeci musí být schopen ten proud nahodit. A když jsou všichni stejní a nikdo to nedovede, tak během jedné generace je to vše pryč," varoval Stránský. 

I další přednášející, MUDr. František Koukolík, se věnoval mozku a kritickému myšlení. Třeba na příkladech, jak rozeznávat fakta od fake news.

"Ta přednáška byla filozofická, úžasná na téma Kritické myšlení, tak tam si myslím, že jsme se našli všichni. Malinko tam rezonovalo i to předvolební období, asi jak se všichni musíme filtrovat a opravdu se zamýšlet nad tím, jaké informace se dozvídáme. A učit to děti, aby prostě nevěřily všemu, co se kde říká a píše," dodala Krejsová. 

Docentka, psycholožka Laura Janáčková si připravila přednášku s názvem Štěstí, hledání svatého grálu. 

"To byl takový svěží vánek. Krásná přednáška. Obecně, že učitel sám o sobě má být osobnost, vyrovnaný, pokud možno šťastný, spokojený člověk. Protože to, jak se on sám cítí, přenáší na děti, nejen obsah, ale i to, jaká je osobnost. To má velký význam. A aby mezi našimi dětmi byly osobnosti, aby je k něčemu vedly a aby výchova k něčemu – ten otisk učitele – všichni to máme v sobě. I my jsme zažili pár takových učitelů, na které budeme vzpomínat celý život," zhodnotila příspěvek Krejsová. 

Dopolední blok uzavřel MUDr. Vladimír Beneš přednáškou s názvem "Mozek – Co umíme dnes a co bychom mohli umět." Přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy zaujal publikum řadou příkladů ze své praxe. 

"Nebyl na pódiu, chodil mezi námi, mluvil jak o sobě samotném, tak o své praxi. Hlavně tím, že je denně v těžkých situacích, tak je úžasně lidský. Možná i trošku zlehčil tu důležitost. Myslím si, že člověk, který je denně na hranici života a smrti a žije s těmi rodinami, tak asi umí sám posoudit, co je v životě to nejdůležitější. Takže to na nás na všechny působilo velmi dobře. Ale i to, jak sbírá brouky, jakým způsobem tráví volný čas, váží si své rodiny – mluvil hezky o svém osobním životě. To vše si myslím, že je pro nás velký přínos. Já jsem se bavila a zároveň se mi to strašně líbilo. Přednáška byla úžasná," nešetřila chválou vedoucí.

V odpolední části se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Jedna absolvovala workshop s názvem "Nejlepší praxe učení", druhá pak "Seberozvoj". 

V první sekci psycholog Jeroným Klimeš odhalil "Kde naše školy tlačí pata" a zároveň přinesl řadu zajímavých demografických souvislostí. Změnou v programu byla Helena Alžběta Bělovská? ?-? ?profesionální učitelka a průvodkyně vzdělávací Feuersteinovou metodou instrumentálního obohacování. 

"Tam bych řekla, že je to jedna z cest, a my sami v rámci projektu budeme nabízet další přednášky od lidí, kteří to zavádí různě v republice a do škol. Přednáška byla velice dobře hodnocená," komentovala Krejsová tuto metodu. 

Účastníci si vyzkoušeli cvičení „papír a tužka“, rozdělené do instrumentů, které podporují rozvoj jednotlivých kognitivních schopností. A nechyběla i diskuse nad výsledky. V druhé sekci Seberozvoj vedl semináře s názvy "Vzdělávání pro budoucí svět" a "Obyčejné hrdinství" Bohumil Kartous. 

"Myslím si, že máme dobré reakce od většiny. Tam to bylo na hraně v oblasti inkluze a zavádění inkluze do praxe, všichni měli možnost se k tomu vyjádřit. Chvílemi tam byla velice zajímavá atmosféra. Hodně kritiky, ale také dost naděje do budoucnosti, co s tím. Hlavně jsme na začátku nějaké velké změny. Jeden z nositelů změny, viděl, jaké je to v terénu, že ne vše je vyjasněné a ne vše běží tak, jak se naplánovalo. Je potřeba v tom udělat ještě hodně práce. Samotná inkluze jak u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, tak ale i u talentovaných dětí, je proces. Teprve jsme někde na startu. On sám zavnímal, že v regionech to možná vypadá trošku jinak než od zeleného stolu třeba na ministerstvu nebo někde v nějakém institutu, který to vymýšlí. Je samozřejmě důležité dát impuls, ale realita je, a o tom byl ten workshop, pak trošku jiná. To bylo velmi zajímavé," doplnila Krejsová. 

Konference byla jedním z vrcholů projektu MAP II Cheb, který poběží ještě tři čtvrtě roku. Přichystána je řada dalších akcí na základě poptávky škol například pro zájmové vzdělávání. 

Veškeré informace o projektu si můžete prohlédnout na speciálních webových stránkách projektu na adrese https://map.cheb.cz/


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
netConcert

Hlavní zprávy

 

weby uniweb