V těchto dnech bylo ukončeno hodnocení veřejné zakázky na výše zmíněné práce restaurátorského a kamnářského charakteru, na jehož základě zakázku získal pražský Atelier restaurování kachlových kamen restaurátorky Sylvy Antony Čekalové.
Z restaurátorského záměru je zřejmé, že vzhledem k provedení kamen a jejich současnému stavu půjde o vysoce obtížnou odbornou práci, která bude mimo jiné náročná i časově. Práce na restaurování kamen od jejich rozebrání v kasematech Chebského hradu až po instalaci v expozici Muzea Cheb jsou plánovány ve čtyřech etapách.
Jak již bylo mnohokrát zmíněno, Russova kamna budou dominantním exponátem národopisné části chystané nové expozice Muzea Cheb. Připravovaná instalace počítá s tím, že kamna budou veřejnosti poprvé představena v původní podobě, kterou jim jejich autor, krásenský sochař a keramik Willi Russ, zamýšlel dát. Mohutné těleso kamen se základnou 286 x 145 cm výškou 238 cm bude podle autorského záměru usazeno na zděném soklu kopírujícím dnešní základnu kamen, vysokém 45 cm. Kamna budou doplněna rovněž o kamnovou lavici tak, jak u klasických chebských kachlových kamen bývalo pravidlem.
Národopisná kamna Williho Russe, pomyslná učebnice chebského (egerlandského) národopisu v trojrozměrném obraze, návštěvníkům muzea nabídnou zcela neotřelý pohled na zapomenutou minulost zdejšího regionu. Šestnáct figurálních scén představí významné zvyky a tradice hospodářského, církevního a rodinného života venkovského lidu na Chebsku. Čtrnáct krojovaných párů předvede lidový oděv v různých částech této oblasti od sklonku 18. století až po 30. a 40. léta 20. století. Plastické stuhy vlnící se mezi jednotlivými scénami zachycují chebský dialekt v podobě 63 přísloví, pořekadel, mravních ponaučení, úryvků z koled a písňových textů. To vše doplňuje heraldická výzdoba čítající 71 znaků města a městeček a rodových znaků.
Nová instalace restaurovaných chebských národopisných kamen v připravované expozici Muzea Cheb splatí dluh jejich tvůrci Willibaldu Russovi a duchovnímu otci myšlenky jejich vzniku, etnografovi, filologovi a pedagogovi, Josefovi Hanikovi.
Rozhodující podíl na znovuzpřístupnění unikátních kamen patří Karlovarskému kraji, který na jejich restaurování uvolnil finanční částku 1,2 milionu korun.
Zájemci mají možnost se o jejich vzniku a osudu dovědět víc v článku z pera historičky muzea Michaely Bäumlové „Kamna pro chebské národopisné muzeum,“ který je otištěn ve Sborníku muzea Karlovarského kraje 26 (2018).
Zdroj: Markéta Plevná Šalátová, Muzeum Cheb
