Unikátní výstava dokumentující vývoj ztvárňování zátiší jako samostatného malířského žánru je společným projektem chebské a liberecké galerie. Většina olejomaleb přitom pochází ze sbírek Národní galerie v Praze.
„Ale protože ty sbírky Národní galerie v Praze jsou poměrně, alespoň pro nás některé, poměrně dobře známy, tak jsem se snažila získat ještě další obrazy. Získala jsem je jednak ze zámků, hlavně z Moravy, z Rájce a z Vizovic a pak také z arcibiskupských sbírek v Kroměříži, ještě také z hradu Bruntálu a o všem ze Slezského muzea v Opavě, které zapůjčilo jeden z nejranějších obrazů, který je tady v Zátiší od Georga Flegela,“ přiblížila kurátorka výstavy Hana Seifertová.
První část výstavy je věnována vlámskému a holandskému malířství první poloviny 17. století, kdy tematika zátiší zažívala největší rozkvět. Část druhá je pak zaměřena na ohlas tvorby holandských mistrů v kabinetní malbě středoevropských, zejména pražských umělců v druhé polovině 17. a v 18. století.
„Z těch starších autorů jsem se zmínila již o Jiřím Flegelovi, Georgu Flegelovi, člověk, který se narodil v Olomouci a byl propagátorem malby zátiší ve Frankfurtu nad Mohanem. Ale pak jsou tu významné osobnosti holandského malířství, například Peter Klas, což byl jeden z propagátorů takové zvláštní malby zátiší, která pracovala jenom se střídmou barevnou škálou. Pak jsou tu následovníci Jana Davidsz de Heema, významného autora, který se narodil v Holandsku, ale působil ve Flandrech v okolí Petra Paula Rubense a celá řada dalších umělců, kteří na tuto tendenci na tento proud vlastně navázali. Z těch domácích bych ráda zmínila jednak malíře Johana Vojtěcha Angermayera, který se zabýval celou řadou docela specializovaných témat zátiší, dokonce i vlastní bych řekla invence. A jeho následovník Jan Kašpar Hirschely je řada zase ještě dalších umělců,“ vyjmenovala Seifertová.
Výstava Mezi zátišími bude v chebské Galerii výtvarného umění k vidění až do 22. června.
