Setkání umělců má na hradě Seeberg tradici teprve od loňského roku, kdy se uskutečnil nultý ročník. Stejně jako loni měli i letos autoři při výběru témat svých děl naprostou volnost.
„V loňském roce i letos nebylo téma dané. Snažili jsme se dotvořit atmosféru hradu, nádvoří a okolí. Sochaři a malíři tvořili v okolí hradu a na nádvoří. Díla sem zapadají do přírody,“ sdělila organizátorka sympozia Monika Pochylá.
Devítidenní sympozium probíhalo přímo v exteriérech hradu a jeho těsném okolí. Kompletní sestavu děl vytvořených v průběhu setkání společně s některými staršími pracemi zúčastněných autorů mohli zájemci vidět pouze při vernisáži. Některé sochy ale po nezbytném dotvoření a impregnaci na Seebergu zůstanou natrvalo.
„Drobná díla si autoři asi odvezou domů. Pak jsou zde ale větší, rozměrná díla a ty tady buď zůstanou či se přemístí např. na jiné místo. Je zde např. skulptura, která tady nezůstane, ale přemístí se před hrad – na vnější nádvoří. A již zapadne do té architektury hradu a bude tam nastálo, dokud se nerozpadne za 50, 100 let,“ doplnil další organizátor sympozia Jan Homolka.
Hlavním organizátorem sympozia, které by se mělo v příštích letech na Seeberg pravidelně vracet, byli členové Spolku přátel chebské galerie Růžový kopeček spolu s kastelánem hradu Ivanem Doležalem a františkolázeňským muzeem.
