„Pomáhali mi všichni zaměstnanci Městské knihovny a navíc jsem požádala místní pěvecký soubor Střípky, aby nám tady připravil kulturní představení. Dále spolupracujeme i se společností Sokolovská chráněná, s.r.o., která zde má také další výrobky. V předsálí je výstava velikonočních razítek. Víceméně každou výstavu je zde možno dostat i velikonoční razítko, které máme na poště v Kraslicích. Letos nám to nevyšlo, protože razítko dostane pošta až 15.4. a naše výstava končí 14.4., ale samozřejmě jsou zde všechna razítka a je možné je vidět zde na výstavě. Pak ještě připravily děti z Domu dětí a mládeže v Kraslicích různé výrobky s velikonoční tématikou a je možné se na ně podívat, příp. i zakoupit jako suvenýr,“ popsala ředitelka pořádající Městské knihovny Kraslice Alena Botlíková.
Po čtyři dny mohli zájemci z obou stran hranice obdivovat um řemeslníků i krásu jejich výtvorů. Dozvěděli se přímo na místě o tradičních technikách zdobení.
„Je tady pět základních technik, které jsou tradiční. Začneme od začátku. Když to vezmu, abych na nikoho nezapomněla, takže jedna z těch tradičních technik je technika lepení slámou – takže nanášíme slámu na barvené vajíčko. Další technika je vyškrabování. Takže na barvené vajíčko, např. černé, fialové se vyškrabuje, což je jako rytectví. Ke každé této práci jsou určitá rydla, která si člověk udělá sám a stínuje se do hloubky. Kde hlavně malířky musí umět kreslit. Takže to je další technika. Třetí technika je voskový reliéf. Tzn., že nanášíme vosk na vajíčko. Vosk rozpouštíme a reliéf se tomu říká z toho důvodu, že je to do výšky. Pak máme jezerní sítina, neboli dužina. To je technika, která není příliš známa, ale je to tradiční z toho důvodu, že musíte brát s sebou, dříve z přírody, tuto rostlinu. Je to travina. Vy musíte vystihnout zralost a vyloupnout ji, abyste ji pak na vajíčko nanášel a zdobil v kombinaci se sametkou,“ vyjmenovala mistryně umělecké tvorby Lenka Volková z Uhříněvsi.
Pátá technika, vosková batika, je považována za nejnáročnější. Při ní se nanáší postupně části vzorů podle barev od nejsvětlejší žluté po nejtmavší. Nakonec se vosk setře. K vidění byly i techniky nové jako drátování nebo děrování. Kromě slepičích vajec se zdobí i kachní nebo pštrosí vejce. Na výstavě byly vidět stovky zajímavých exponátů.
„Je tady hlavně vidět, aby se skutečně dělali, co se týče Asociace, pouze tradiční. Vidíte všechny zástupce, kteří jsou u nás nejúspěšnější a hlavně je tam vidět nová generace, že se to učí i ty děti, aby to nezaniklo,“ přiblížila Volková.
Sama přivezla na výstavu také 14 ze svých 21 okrojovaných panenek.
„Vybrala jsem si ze své sbírky právě tuto, protože je to miniatura vlastního kroje, což je středočeský městský kroj. To byl vlastně váš oděv ve své době. Takhle normálně chodili. Na velikosti nezáleží, čím je větší panenka, tak tím je to lepší. Sbírám to hrozně složitě. Různě na Aukru nebo co mi přinesou lidé. Tak jsem vděčná za každé tělo. Jsem ráda, když mám nějakou panenku, která je vyšší, protože je to na tom pak více vidět. Můžeme přistoupit k první panence, která pochází z Kyjova a je označována za náš národní kroj, protože je nejvíce zdobná a je tam podstatná výšivka. Dále můžeme přistoupit k naopak menší panence – pochází z jižních Čech. Je to Jihočeské děvče. Takhle se v podstatě oblékaly děti – je to dětský kroj. Další panenka je z Dobřína. Ta je mi hodně milá. Odsud, z tohoto kraje je i Asociace – takže na té se podílela i paní Hovorková. Má zajímavou krásnou výšivku. Každý vzor výšivky odrazuje kraj, který byl specifický pro panenku. Dále vidíme panenku, která je vdova. Tzn., že určuje její stav, vidíte, že je celá v černém. Tuto panenku jsem si pořídila, protože jinak ve své sbírce mám fyzicky opravdu kroj z Mladé Boleslavi. Takže podle toho kroje jsem jí dělala. Mám ho doma uložený. Zvažovala jsem, zda ho sem mám přivézt. Další panenka, která je, řekla bych také národní, je Mařenka z Plzně. Tu každý pozná, protože má mašli na čepci. Řekla bych, že potom kyjovském kroji i laická veřejnost, podle Prodané nevěsty, všichni znají. Poslední v řadě Valaška, tak ta je specifická právě modrotiskem, který je typický pro kraj, který se vyrábí,“ ukázala panenky Volková.
Nejen vejce, velikonoční ozdoby a panenky mohli návštěvníci na přehlídce obdivovat. K modelu kraslického kostela od Lenky Hamouzové přibyla letos i zmenšenina sídla Městské knihovny. Zástupci města akci také navštívili a popřáli organizátorům a účastníkům zdar i do dalších let. Podpora nabídky kulturního a společenského života je pro město Kraslice důležitá.
„My jsme tento rok zařadili mnoho akcí, které podporují tradiční svátky, ať už je to stavění májky. V loňském roce to byly svátky adventní. Kdy každou neděli probíhal nějaký minikoncert nebo se děti zúčastňovaly a školy se toho chopily. Velký dík patří právě paní ředitelce Botlíkové a také Tomáši Cvekovi a dětem ze základních škol a základních uměleckých škol,“ poděkovala zastupitelka Iveta Poslední.
A Kraslice se chystají na další tradiční akci 30. dubna, na kterou zvou veřejnost ze širokého okolí.
„Připravujeme postavení májky, potom průvod do Sadů, kde bude program zařizovat Dům dětí a mládeže ve spolupráci s Kulturní komisí města Kraslice. Poté opět průvodem půjdeme k májce, kde společně zakončíme tento den zpěvem,“ pozvala Poslední
Podrobnosti k akcím najdete na stránkách knihovny – www.mk-kraslice.cz.
