archivní reportáž, digitalizace, cheb, halonová banka, halony, freony, hasící technika, likvidace halonů, recyklace halonů, roman hrdý, jiří hlaváček, montrealský protokol, ochrana ozonu, phare, kritická infrastruktura
Tzv. Halonová banka byla slavnostně uvedena do provozu minulý týden v chebské průmyslové zóně na Švédském vrchu. V republice jediné zařízení slouží k likvidaci a recyklaci halonů, látek poškozujících ozonovou vrstvu, které se používají především v hasící technice.
Přestože výroba halonů činila v porovnání s freony celosvětově pouze dvě procenta, jejich podíl na poškození ozónové vrstvy se odhaduje na plných dvacet procent. Doba rozpadu těchto látek v atmosféře přitom přesahuje deset let. Od počátku letošního roku je proto také používání halonů zákonem o ochraně ovzduší zakázáno. Výjimku mají pouze látky získané recyklací a halony pro takzvané kritické použití.
„Podle zákona o ochraně ovzduší 86/2002 je povinnost uživatelů odevzdat halony do zvláštního skladu halonů. Proto za tímto účelem byl tento zvláštní sklad vybudován. S tím, že tedy povolení dosavadního dalšího užívání mají pouze uživatelé v oblasti takzvaného kritického použití. To znamená jaderné elektrárny, oblast civilního, vojenského letectví, oblast kolejové dopravy, oblast vědy, výzkumu, vývoje, zdravotnictví a tak dále,“ vysvětlil zástupce investora Roman Hrdý.
Výroba halonů byla na základě mezinárodních úmluv ukončena už v roce 1994. V současné době se ale na území České republiky používá v hasicích přístrojích ještě zhruba 100 tun těchto nebezpečných látek.
„Česká republika je vázána Vídeňskou úmluvou o ochraně ozónové vrstvy z roku 1985. Československo k ní přistoupilo 30. prosince 1990 a Česká republika 1. ledna 1993. To je rámcová úmluva, která vytyčuje hlavní cíle - eliminace látek poškozujících ozonovou vrstvu. A potom existuje prováděcí protokol, tzv. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Země. Ten je z roku 1987, vstoupil v platnost v roce 1989 a Česká republika je smluvní stranou od 1. ledna 1993. A tento Montrealský protokol už specifikuje jednotlivé látky, které je potřeba nebo kde je potřeba snížit jejich výrobu a spotřebu, nebo totálně vyřadit jejich spotřebu a výrobu a ty látky rozdělit do několika tříd a zároveň k nim dává i časové harmonogramy, kdy je potřeba je vyřadit,“ popsal prezident Montrealského protokolu Jiří Hlaváček.
Chebská halonová banka je nejmodernějším zařízením tohoto typu v celé Evropě. Nebezpečné látky se sem budou svážet a připravovat pro ekologickou likvidaci nebo případně pouze recyklovat. Recyklované halony pak budou uloženy pro potřeby kritického použití. Zároveň zde bude prováděn i monitoring dosavadních uživatelů halonů.
„Ta halonová banka v podstatě ČR nestála vůbec nic, protože to byl program Phare. To znamená celý náklad toho zařízení, který je 665 tisíc euro, z toho polovinu hradila naše společnost, polovinu EU,“ přiblížil Hrdý.
Do chebské halonové banky by se přitom měly svážet nebezpečné látky z celé České republiky.
„Přičemž to zařízení, protože je nejmodernější v Evropě, má poměrně vysokou kapacitu. To znamená, počítá se s ním i v rámci spolupráce zemí visegrádské čtyřky i ze zemí mimo Evropskou unii bude možné tyto látky tady recyklovat, regenerovat,“ dodal zástupce Hrdý.
V letošním a v příštím roce má být v zařízení zpracováno zhruba patnáct tun halonů, přičemž šest tun bude ekologicky zneškodněno a zbývajících devět tun recyklované látky uloženo pro další případné použití.
