Sokolov: MDK zveřejnilo program výstav na rok 2018 v kostele

Aktuálně - od 4. září 2017 proběhne vernisáž výstavy Jiřího Sozanského: Total, která se zamýšlí nad problémem a projevy totality. Jiří Solzanský se malbě, kresbě, grafice, plastice, instalacím, enviromentům a filmovým dokumentům věnuje již od roku 1973 a vy si jeho výstavu můžete prohlédnout až do 27. září 2017.

obrázek: Sokolov: MDK zveřejnilo program výstav na rok 2018 v kostele

Program výstav v roce 2018
29.1.- 28.2.2018

Atelier Jiřího Petrboka / Sokolovský zázrak / Kurátor Petr Vaňous

Jiří Petrbok absolvoval v l. 1984 – 1990 Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Radomír Kolář, prof. Jiří Sopko). Od roku 1995 působil jako odborný asistent na AVU v Praze v ateliéru Kresby prof. Jitky Svobodové. Od roku 2011 tento ateliér vede. Žije a pracuje v Praze. Pravidelně vystavuje od konce 80. let. Do kontextu současného umění zařadily autora významné výstavní projekty, jakými jsou např. Jako ženy (1993), Cloese Echoese (1998), Melancholie (2000), Na volné téma…, ale k věci (2000), Perfect Tense – Malba dnes (2003-04), Česká malba – Sbírka R. Adama (2006), Hrubý domácí produkt (2007), Resetting. Jiné cesty k věcnosti (2007-08), Inverzní romantika (2008), Fundamenty & Sedimenty (2011) nebo Motýlí efekt? (2013).

Výstava navazuje na obdobné projekty zdejší výstavní síně (Atelier Karla Nepraše, Kurta Gebauera, Mariana Karla…) a představí poprvé na veřejnosti tým nových výrazných osobností, dozrávajících a tvořících pod vedením Jiřího Petrboka. Kurátorem výstavy bude stávající asistent v tomto ateliéru, Petr Vaňous.

9.4. – 3.5.2018 
Aleš Svoboda

Aleš Svoboda je český výtvarník, multimediální umělec, kritik a teoretik umění a pedagog. V současné době působí jako vedoucí kreativního modulu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1980 Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, Mgr. obor výtvarná výchova - čeština; diplomní práce na téma "Reálný pohyb jako umělecký prostředek ve výtvarné tvorbě" (vedoucí doc. Zdeněk Sýkora)

Svoboda postupně rozvíjí svou volnou tvorbu (zejména počítačové a proměnlivé struktury) a zároveň pracuje i v užité grafice - obaly zvukových nosičů, plakáty, knihy, katalogy a příležitostné tiskoviny. Aleš Svoboda tvrdí, že jedna z povinností vizuálního umění je nejen upevňovat standardy náhledů na skutečnost, ale zároveň testovat i přístupy dosud nepoužívané a překvapivé. Během své volné tvorby se zabývá právě některými z těchto méně rozšířených přístupů, např. morfogenetickými poli, Thomovou teorií katastrof, či proměnlivým vrstvením transparentních struktur.

V Čechách vystavoval v Galerii 55, Kladno,  Galerii mladých, Brno, Galerii města Plzně, v Makromolekulárním ústavu AV ČR, Praha, v Galerii Vyšehrad, Praha či v sále ICAVI Akademie věd ČR, Praha. V zahraničí pak v Budapešti, Wroclawi, Brescii, Fuldě, Gmundenu, Madridu, Ketchinkanu a podobně.

7.5. – 31.5.2018
Pavel Trnka / Krajina

Tvorbu českého výtvarníka Pavla Trnky charakterizuje výrazná expresivita pokrývající velké formáty pláten či papíru. Své dojmy a emoce vyjadřuje v divokých linkách, barevných plochách, ale též v monochromatickém světě uhlových kreseb. Pro svůj projekt čerpal inspiraci z tepajícího města, podobně jako před několika lety v ostravské metropoli, kde přetavil své dojmy ve steam-punkové sci-fi výjevy. 

V posledních letech se Pavel Trnka věnuje několika projektům na pomezí kresby, malby a ilustrace. Při pobytu v Ostravě v roce 2013 studoval industriální prostředí dolu Hlubiná. Od počátečních skic z plenéru se nakonec dopracoval k monumentálním obrazům s tematikou steam-punkové kultury. K Trnkově tvorbě neodmyslitelně patří též figurální tvorba. V sérii portrétních maleb zkoumá význam linek na pozadí barevných ploch. S oblibou si pohrává s karikaturním a groteskním přístupem, zdůrazňuje tak charakter a osobnost zobrazených postav. Na experimentální linku přepnul v sérii portrétů Franze Kafky, kde zkoušel techniku lití barvy. Po vzoru Jacksona Pollocka či avantgardní skupiny Cobra využívá gestického vyjádření a silné expresivity.

3.9. – 27.9.2018
Jeanette Land Schou, Vicky Steptoe, Pernelle Maegaard, Nina Maria Kleivan, Nanna Gro Henningsen, Bodil Brems, Henriette Camilla Hansen and Karen Gabel Madsen.  

“Europathy” - “Europa Felix”
Kurátoři Helena Fenclová, Jan Samec, Josef Vomáčka

Evropští  orientalisté v 18. století byli fascinováni kuriosním arabským a asijským světem, zcela odlišným a na jiných princiopech stavěným a fungujícím – tato fascinace vedla často až ke smrti vědců. Carsten Niebuhr, který vedl v letech 1761-1767 Královskou dánskou arabskou expedici, přes veškeré nepříjemnosti a tragfické momenty vytvořil pojem a název Arabia Felix – Šťastná Arabie.

V současné době jsme svědky toho, že zrcadlově otočený koncpet Europa Felix – Šťastná Evropa svým způsobem hyne. Přeneseme-li popznatky z Niebuhrových cest v osmnáctém století, můžeme vystopovat řádově podobné emoce a zážitky i v dnešní Evropě. Koncept výstavy tak naráží na nacionalismus, exklusivitu, tradice, nenávist, napětí a představuje jak práce insdividuální, tak kolektivní tvorbu zúčastněných. Expozice pracuje s malbou, fotografií, videem, objekty a instalacemi a je pojata jako cesta šťastnou Evropou.

1.10. – 26.10.2018 
Sklo je viac /Glass is more, alebo Svet sklárskych sympózií na Slovensku
Kurátor Lubomír Ferko

Výber zo sklárskych sympózií 1990 – 2015. 

Sklárske sympóziá sa stali po roku 1989 významným priestorom na priamu konfrontáciu domácej a zahraničnej tvorby. Slovenskí výtvarníci dostávali pozvania na sympóziá v českých Tepliciach alebo Květnej, do francúzskeho Trélonu a Viannu, rakúskeho Bärnbachu či maďarského Bárdudvárnoku. Recipročne prichádzali na slovenské sympóziá v Zlatne či Bratislave a tvorivé projekty ako Danube Project zahraniční umelci nielen z európskych krajín, ale aj z Kanady a Austrálie.

Vystavených bude desítky umeleckých diel, k výstave je pripravený krátky strihový dokumentárny film, ktorý ukazuje, ako vznikali diela domácich autorov L. Čerbu, Ľ. Ferka, M. Hajnovej, A. Jakaba, P. Macha, M. Mlíchovej, J. Steinhubela a zahraničných T. Baudryho, Y. Jumeaua, G. Torcheuxa z Francúzska, D. Driela, F.van Hama, Prof. R. Meitnera, M. Mészarosa z Holandska, B. Eliáša z Čiech, M. Papaisa a Harryho Tuna z Kanady, H. Hundstorfera z Rakúska , A. Hakatieho z Fínska, P. Gergelyho a J. Polyáka z Maďarska a E. Hortona z Austrálie. Na sympóziách spolupracovali významní domáci a zahraniční teoretici umenia ako J. Račeková, A. Žačková , A. Schrammová, M. Horváthová, so zahraničných najmä Holanďania S. Wintermans a neskôr F. Jeursen. Výtvarníci, u ktorých sa nezachovali originálne sympoziálne diela alebo inštalácie, vystavujú ateliérovú tvorbu.

5.11. - 30.11.2018
Petra Skoupilová  Femme fatale

Petra Skoupilová (1944 Brno) je vyučená fotografka. Skoupilová patří od 70.let k významným českým fotografům módy, herců a hudebníků. Její cesta k vlastní fotografické tvorbě však byla spletitější. Při práci sekretářky v hudebním vydavatelství Supraphon začala fotografovat tehdejší alternativní módní přehlídky na pražské Bertramce. V r. 1984 volí svobodné povolání fotografky. Postupnou profesionalizaci však Petra Skoupilová vyvažovala i cílevědomou volnou tvorbou, v níž se zaměřila na ženu jako osobnost, fotogenickou až na druhém místě. Fotografie Petry Skoupilové se věnují takřka výhradně ženě, její přirozenosti a kráse, nazírané citlivým a chápavým ženským okem. Na rozdíl od mužů volí civilní, neateliérové prostředí, vytvářející tiché souznění ženské pospolitosti. Klíčový význam měla pro Skoupilovou výstava v Galerii Fotochema v roce 1985, připravená ve spolupráci s Annou Fárovou. Ta definitivně potvrdila autorčin ojedinělý rukopis, vycházející z několika zdrojů: z ateliérového portrétu 19. století, z geometrického slovníku avantgardy i z romantické aranžované fotografie 70. let. Ve svém celku je tvorba Petry Skoupilové výjimečná svým pojetím, které poetiku a romantičnost vždy kompenzuje ryze ženskou, nepatetickou citlivostí, která jí v české fotografii zajišťuje nezaměnitelnou pozici.

Samostatné výstavy
1972 Tylův památník, Kutná Hora, 1985 Galerie Fotochema, Praha, 1988 Městská galerie, Uherský Brod, 1991 Malá galerie spořitelny, Kladno, 1996 Galerie u Řečických, Praha, 2004 Galerie Fronta, Praha, 2005 Galerie města Blanska,2006 Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou,2007 Malá galerie spořitelny, Kladno,2007 Galerie Chagall, Ostrava,2010 Galerie Kinsky, Kostelec nad Orlicí,2014 Nikon gallery, Praha,2014 Schüttkasten galerie, Primmersdorf, Austria,2016 Písecká brána, Praha 6

Zastoupena
UMPRUM muzeum, Praha, Moravská galerie, Brno, Národní muzeum fotografie Jindřichův Hradec, Galerie Rondo, Hradec Králové, Galerie La femme, Praha, Bruce Adams, Chicago, USA.


Zdroj: Adéla Richterová, DiS., Městský dům kultury Sokolov

25.08.2017


Další články