2011 – Sokolov: Nová kniha doplnila Vlastivědu 1898 (4327) (TV Západ)

Zbrusu novou publikaci s názvem Historie Sokolovska vydalo sdružení mikroregion Sokolov – východ. Jejímu vzniku předcházely zajímavé okolnosti. Kniha členěná do tří kapitol totiž rozvíjí starou německou Vlastivědu pro školáky z roku 1898. Tu získal od přítele starosta Jenišova Karel Truksa. Nápad učebnici přeložit a doplnit novějšími dějinami, pak stál u zrodu knihy.

zprávy uniweb weby

„Já jsem doplňoval tu knihu druhou kapitolou, tzn. nejnovějšími dějinami Sokolovska 20. století. A co se týče té první části, tak ta byla ponechána naprosto tak, jak byla nalezena, pouze byla přeložena do češtiny," vysvětlil Vladimír Bružeňák.

Na původní vlastivědu tak autor navázal a pokračoval s výkladem dějin až do roku 1989. Práce popisuje místní události v kontextu obecných dějin našeho státu. Limitován byl autor pouze rozsahem nové knihy.

"Mě třeba mrzelo, že tam ten konec byl trošičku zestručněný, především těch posledních dvacet let komunistické totality, nicméně jednak na to čas nezbyl a jednak je to látka třeba i na další publikace, na další knížky," doufá Bružeňák.

Sokolovský region měl svá údobí klidu střídané událostmi, které se zapsaly do kronik. První světová válka zasáhla do života lidí, ale zdaleka ne takovým způsobem, jako například období kolem roku 1938.

"Pravda je, že co se týče 20. století, tak náš region, sokolovský konkrétně, je asi nejznámější událostmi roku 1938, to znamená tím takzvaným Henleinovským pučem, kdy v místních obcích Krajková, Bublava, případně Habartov a jiné obce, se odehrávalo poměrně dost ostrých konfliktů mezi místními henleinovskými povstalci a československými bezpečnostními silami a i v rámci celé Československé republiky je to jeden z těch regionů, kde ty střety byly jaksi nejtvrdší," připomněl Bružeňák.

Spoluautor knihy kromě pedagogické činnosti na sokolovském gymnáziu působí ve známém spolku Četnická pátrací stanice Praha. Ta se mimo jiné podílela v regionu na některých přehlídkách bojových ukázek. 

"Platí pořád to staré známé pravidlo, že pokud se z dějin nepoučíme, máme velkou šanci si je prožít znovu. Já si myslím, a vidím to i ze svého povolání, že opravdu je nutné lidem připomínat nejen ty hezké stránky historie, ale hlavně ty trošku horší a pravda také je, vidím to dnes čím dál tím častěji, že dneska se trošku jednak zapomíná, jednak se trošku chce zapomenout na to, co tady bylo. A nemyslím tím, jen takové to obvyklé klišé násilí Němců, ale i to násilí Čechů na Němcích a takové věci. Myslím si, že to rozhodně obrovský smysl má různou formou připomínat tyto věci, ať už je to forma těch našich takzvaně vojenských akcí, případně i formou publikací," myslí si Bružeňák.

Autor kapitoly o novějších dějinách Sokolovska má ale na otázku, ve které době by raději žil, jasno.

"V dnešní, já si myslím, že v dnešní, protože každá doba má svá pro a proti. Taková doba, která mně by poměrně vyhovovala, je období první republiky, i když chápu, že také záleželo na postavení toho člověka, pokud byl takový nebo onaký. Určitá doba klidu před první světovou válkou tady byla taková Belle Époque, to znamená doba secese. Z dnešního kontextu se to také jeví také jako celkem doba klidová, ale já osobně bych neměnil. Mně se v dnešní době celkem líbí," neváhá Bružeňák.

Vadou na kráse zajímavé publikace je relativně malý počet výtisků knihy a nemožnost jejího zakoupení.

"Ta kniha je vydána v nákladu pěti set kusů. Bohužel je neprodejná, protože je to pouze v rámci projektu partnerství s Evropskou Unií, nicméně je dostupná na školách, v knihovnách, Infocentrech, případně na Obecních úřadech jednotlivých místních obcí," vyjmenoval Bružeňák.

Sokolovský region je od nejstarších zmínek spojen s dobýváním surovin. Proto bylo logické, že součástí knihy je i kapitola o hornictví. 

"Já jsem tam sepsal hornictví, protože to je zde dominantní, ať už hornictví rudné tak uhelné. Od roku 967 od té první zmínky až do roku 2010, kdy se ukončilo briketování. Všechno, co souvisí s hornictvím a něco znamenalo v tom hornictví, tak je tam zachyceno chronologicky a doplněno fotografiemi," popsal spisovatel a odborník na hornictví Jaroslav Jiskra.

Loni Jiskra vydal Velkou knihu o hornictví, která se také nedostala ke každému zájemci.

"Tak jsem použil z ní to chronologické sestavení, které jsem doplnil o nové poznatky, protože se to pořád vyvíjí, za rok za dva bude zase doplněné další. Aby se k tomu co nejvíce lidí dostalo, takže jsem použil materiály, které už mám zpracované, ale i věci nové," vysvětlil Jiskra.

Kniha je podle obou spoluautorů určená především místní veřejnosti, jak odborné tak laické.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
uniweby

Hlavní zprávy

 

weby uniweby
weby uniweb