Černobylská havárie patří mezi nejzávažnější havárie v historii.
V sobotu 26. dubna 1986 došlo během technické zkoušky v místní jaderné elektrárně k extrémnímu nárůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 hod. odhodila mohutná expanze kryt reaktoru a vypukl požár. Následovala série dalších explozí a roztavení reaktoru. Okolí elektrárny bylo kontaminováno radioaktivním grafitem a záření unikalo z otevřeného bloku.
Radioaktivní prach se začal šířit do okolí. První na místo dorazily hasičské jednotky ze sousedních měst Černobyl a Pripjať, které se snažily dostat oheň pod kontrolu. Následně byl na reaktor z vrtulníků shozen bór, dolomit, písek a olovo, díky kterým se podařilo utlumit šíření radioaktivity do okolí.
Po výbuchu byly odstaveny dodávky plynu a vody v blízkém městě Pripjati. Obyvatelé však stále zůstávali ve svých domovech. Rozhodnutí o evakuaci padlo až po 36 hodinách od katastrofy. Původně měla trvat jen 3 dny a poté se lidé měli vrátit zpět. Vysídlení však prakticky trvá dodnes. Řada obyvatel Pripjati byla vystěhována do Slavutyče a Kyjeva.
Dnes je Pripjať součástí zakázané zóny kolem Černobylské elektrárny a město je neobydlené. Okolí města je stále silně zamořené cesiem a stronciem. Bude muset uplynout nejméně 22 000 let než dojde k poklesu radioaktivity na únosnou úroveň.
V městě Černobyl je situace jiná. Dnes zde žije asi 3000 lidí, většinou jde o zaměstnance elektrárny a pracovníky starající se o uzavřenou zónu kolem elektrárny. Do Černobylu se také vrátilo zhruba 700 původních obyvatel, kteří se sem vrátili.
