překladatel, tlumočník, typy tlumočníka, komerční sdělení
Mnoho lidí považuje práci tlumočníka a překladatele za jednu a tu samou. Ovšem ve skutečnosti jde o samostatná zaměstnání vyžadující různé dovednosti. V článku vám představíme hlavní rozdíly mezi tlumočením a překladem.
Na základní úrovni se zdá, že mezi tlumočníkem a překladatelem je malý rozdíl. Jeden překládá mluvená slova a druhý ta psaná. Rozdílů je ale mnoho. Překladatel musí umět dobře psát a umět vyjádřit slova, fráze, narážky a další jazykové nuance mezi jazyky na papíře. Jeho obrovskou výhodou je, že má k dispozici čas a zdroje (slovníky apod.). Po celou dobu pracuje pouze s textem na papíře, kde zajišťuje přesnost jazykových i kulturních smyslů.
Tlumočník musí být naopak schopen překládat mluvená slova dvěma směry, a to bez použití zdrojů a v časovém presu. Kromě tlumočení musí fungovat také jako most mezi lidmi – předávající správný tón, záměry a emoce. Pokud je tlumočník součástí velké nepříjemné slovní přestřelky, musí prokázat velkou profesionalitu a diplomacii. Jeho role je proto mnohem složitější, protože musí jednat jak s jazykem, tak s lidmi.
Existují dva způsoby tlumočení známé jako konsekutivní a simultánní.
Simultánní tlumočení zahrnuje tlumočení v „reálném čase“. Ideálním příkladem je tlumočník sedící opodál na konferenci OSN, který musí skrze sluchátka rychle překládat ostatním to, co říká zrovna hovořící osoba.
Konsekutivní tlumočení se provádí tváří v tvář – na schůzkách, projevech či soudních sporech. Řečník se obvykle zastaví v pravidelných okamžicích, řekne pár vět a nechá tlumočníka přeložit to, co řekla, posléze pokračuje. Klíčovou dovedností při následném tlumočení je schopnost pamatovat si, co bylo řečeno.
Pamatujte si tedy, že pokud potřebujete přeložit něco, co je psáno, potřebujete služby překladatele. Jestliže ale potřebujete někoho, kdo by přeložil mluvené slovo, potřebujete tlumočníka.
Zdroj obrázku: pathdoc /Shutterstock.com
