Jak a kam hlásit poruchy veřejného osvětlení

0

porucha, veřejné osvětlení, lampa, hlášení, evidenční štítky, záchrana, izs, pomoc, traumabody


Krátké a pošmourné dny dávají ještě více vyniknout důležitosti veřejného osvětlení. Rozbitá lampa nám může značně ztížit ranní cesty do práce a do školy nebo večerní venčení psa v parku.

Nejen řidiči zase ocení funkční osvětlení přechodů pro chodce, které v období snížené viditelnosti pomáhá bezpečně přejít silnici. Kam a jakým způsobem případnou poruchu veřejného osvětlení hlásit?

Komu hlásit poruchu
Každá obec v ČR má vlastní způsob, jakým řeší správu veřejného osvětlení. Ve větších městech tato povinnost často spadá pod technické služby, případně dopravní podniky. Například v Praze je v provozu přibližně 135 tisíc lamp veřejného osvětlení, jejichž opravy řeší Technologie hlavního města Prahy. Rychlost, s jakou musí lampu opravit, závisí vždy na konkrétní míře poškození.

„Pokud je lampa poškozená v oblasti patky, jsou například vylomená dvířka a hrozí nebezpečí zranění, případně byl sloup nabouraný a ohrožuje okolí, musí se technik k opravě dostavit do 30 minut,“ popisuje systém oprav Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu, platformy pro chytrou obecní komunikaci.

„Pokud by třeba nesvítila jen jedna lampa v řadě a na osvětlení místa by to mělo malý vliv, doba opravy trvá v řádech dnů,“ dodal.

K nahlášení poruchy mohou občané využít internetové formuláře nebo speciální telefonní linky. Ne vždy je však snadné dohledat, jak poruchu nahlásit. Ne za každou lampu zodpovídá město.

„Celá řada lamp je soukromých a patří třeba k developerským projektům, u zastávek hromadné dopravy pak případnou poruchu řeší dopravní podnik daného města nebo SŽDC. V menších obcích zase mají opravy na starost přímo obecní úřady, které pak řeší další kroky se servisními firmami,“ zmiňuje František Brož, ředitel Asociace moderně komunikujících samospráv.

Stále více obcí proto využívá k hlášení poruch moderní a univerzální komunikační nástroje – třeba v podobě aplikace mobilní Rozhlas, kde lze problém nahlásit několika kliknutími.

„Rozbité lampy si člověk všimne “v terénu” a mnohdy nemá čas nebo možnosti hledat na webových stránkách kontakty a vyplňovat formuláře. V mobilní aplikaci si jednoduše vyfotí štítek s číslem lampy a přes aplikaci odešle hlášení, které se rychle a jednoduše dostane až k zodpovědné osobě, která hlášku zpracuje a zařídí opravu,“ doplňuje Ondřej Švrček z Mobilního Rozhlasu.

Ten využívá už více než 550 obcí v ČR mimo jiné i k hlášení podnětů od občanů - aplikaci je možné použít na nahlášení jakékoliv závady na území celé ČR.

Evidenční štítek může zachraňovat životy
Evidenční štítky, kterými jsou lampy veřejného osvětlení vybaveny, neslouží jen k hlášení poruch. Díky jejich evidenci je využívají také složky integrovaného záchranného systému. Pokud například dojde k dopravní nehodě a volající si není jistý tím, kde se nachází, stačí nahlásit číslo nejbližší lampy. Operátor pak jednoduše dohledá místo nehody podle evidenčního štítku. Hodit se může i rodičům s menšími dětmi, které někdy mohou zabloudit a když si nejsou jisté svou polohou, jednoduše rodičům zavolají číslo nejbližšího osvětlení. Ti si pak ve veřejně přístupné databázi místo i potomka najdou. 

Evidenční štítky zachraňují životy – nejen u lamp
Při nahlašování nebezpečných událostí jde často o minuty a pokud se člověk nachází v neznámé lokalitě, tak mnohdy nemůže odbíhat k nejbližší lampě. Proto jsou od roku 2009 značeny také železniční přejezdy. Samolepící fólie bývá umístěna na dopravní značce označující přejezd nebo na zadní straně signalizačního zařízení. Toto označení pomůže pomoci k časné identifikaci přejezdu, když na něm někdo z řidičů uvízne a k co nejrychlejšímu zastavení železniční dopravy v daném úseku.

Záchranáři pomáhají nejen ve městech, ale i v přírodě, kde ovšem často žádné pevné orientační body nenachází. V posledních letech jsou tak na turistických trasách či cyklostezkách umisťovány tzv. body záchrany, kterým se také říká také traumabody. Ty pomáhají horské službě a záchranářům k lokalizování zraněných turistů nebo požárů. Proto je všem návštěvníkům přírody doporučováno, aby si pamatovali číslo posledního bodu záchrany, který na své cestě minou a vždy tak byli schopni záchranářům určit, kde se nacházejí.


zdroj: Martin Thoř


Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář