Ekonomický růst v eurozóně vykazuje rozdílnou dynamiku napříč jednotlivými zeměmi. Nejnovější zpřesněné odhady růstu HDP ukázaly lehkou negativní revizi na mezikvartálních 0,3 % v prvním čtvrtletí, což odráží některé nejasnosti v důsledku nedávných obchodních válek a dopadů amerických celních tarifů.
Španělsko si i nadále udržuje post-pandemický růstový premiant s přírůstkem 0,6 % ekonomiky, podpořeným především růstem sektoru služeb. Tento sektor navíc snižuje vystavení španělské ekonomiky vlivu amerických tarifů. Naproti tomu Francie vykázala výrazně nižší růst 0,1 % a Německo se sice vrátilo k mírnému růstu 0,2 %, ale stále se řadí mezi zranitelnější země vůči protekcionismu Spojených států.
Navzdory nedávné 'kapitulaci' Donalda Trumpa v obchodní válce s Čínou, škody způsobené vysokou mírou nejistoty již byly napáchány. Klíčovou otázkou zůstává, jaké budou konečné americké celní sazby vůči EU. Očekává se, že po 90denní pauze nebudou cla dosahovat slibovaných 20 %, ale v průměru se budou pohybovat kolem 15 %. To by znamenalo revizi růstu pouze v řádu nižších desetin procentního bodu v letech 2025-2026.
Základní scénář proto počítá s relativně mírným dopadem obchodních válek, přičemž pro celý rok 2025 se odhaduje růst HDP v eurozóně na úrovni 0,9 %. Tento výsledek je stále pod potenciálem a zřejmě ani v příštím roce na něj nedosáhneme. Také pro celý rok 2025 očekáváme viditelné růstové rozdíly mezi velkými státy eurozóny. Zatímco pro Španělsko se prognózuje růst HDP o 2,3 %, Německo bude již šestý rok po sobě čelit přibližné stagnaci.