„Ono to začalo ještě před covidem a během covidu měla být jako první vernisáž. A protože je dotyková ta výstava a nemohli jsme si dovolit, aby se to nějak moc pokrývalo dezinfekcí, roušky, zvláště když tady máme i čichové záležitosti, tak jsme čekali dva roky, než nám vlastně ta situace dovolí tu výstavu plnohodnotně ukázat. Takže tím se ještě protáhla celá ta situace, než jsme tu výstavou vylezli ven,“ popsala peripetie Pavla Křížková, autorka myšlenky výstavy a zároveň učitelka keramiky na ZUŠ Sokolov.
Celá výstava má více než stovku předmětů, na jejichž výrobě se během let podíleli desítky žáků. Prvotním záměrem autorky projektu byla snaha o lepší vnímání tvarů a možností nechat návštěvníky keramiku osahat.
„Nemám ráda takové ty lapače prachu a dělám tuhle práci, takže vždy potřebuji, aby objekty, které s dětmi děláme, měly nějakou ještě další funkci, abych já se cítila dobře i z pohledu ekologie. Takže když učím třeba nějaké větší objekty děti, včetně tady třeba potom uvidíte busty, což je jako absolventská práce, kdy je to v životní velikosti, tak vesměs hmota a to jak padá na hmotu světlo, tak to zkresluje celý pocit. Takže zavíráme oči a vnímáme povrch. A tímhle tím vznikla úplně ta první myšlenka,“ vysvětlila učitelka.
V dalším plánu je také výzva pro autory více promítnout do díla svou osobnost a myšlenky. O těch se ve škole aktivně diskutuje.
„A jako největší strach pro člověka, který je vizuální, což bývají výtvarníci, je, když neuvidí. Takže my jsme si toho svého strašáka, když jsme si to pojmenovali, chtěli jako prozkoumat. Chtěli jsme zjistit, co to vlastně znamená. A tím, že zavíráme oči a necháme se vést i naším hmatem, tak nás napadlo, že právě takovou výstavu připravit, abychom si i my mohli prohlídnout třeba ty ostatní práce hmatem, ne jenom očima,“ dodala Křížková.
Na výstavu kromě běžných návštěvníků míří také děti ze zdejší základní školy. Pro ně je v úvodu připraven krátký film zpracovaný v rámci ZUŠ Sokolov. Vznikl po výstavě ve spolupráci s Karlovarským Tyflocentrem. Dětem i dalším divákům má umožnit alespoň částečně proniknout do světa nevidomých a slabozrakých. Výstava je rozčleněna na více sekcí.
„Nejzákladnější je tady ten stůl, kde jsou moudré hlavy. A když vnořit ruku do jejich úst tak je tam latinkou, ale hmatově, napsáno, jak máme tuto výstavu vnímat. V každé hlavě je nějaká informace a tam si člověk má uvědomit, jak je složité hmatově něco přečíst, zorientovat se, i když to vizuálně znáte. Spousta lidí třeba na to nemá trpělivost, ale spousta lidí to opravdu zvládne, takže to není nemožné, ale už to vyžaduje zkrátka nějaké odhodlání. Nejzajímavější je hlava psa, ta vznikla až úplně jako poslední, zase, už dávno po vernisáži základní výstavy, protože ona se pořád rozvíjí a doplňuje, takže na obojku hlavy psa je stejný nápis i v Braillově písmu, kde už nám pomáhali klienti z Tyflocentra,“ přiblížila učitelka.
Některé z exponátů vyráběli samotní klienti Tyflocentra, například právě zmíněnou Hlavu psa nebo vedle stojícího Golema. Na výstavu se přišli podívat také zástupci města včetně starosty Jaroslava Bělíčka. Řada objektů využívá také další smysly, například čich. V nádobkách se ukrývají nejrůznější druhy koření. Podstatný je také pohyb. Návštěvníci kromě černých textilních brýlí mají k dispozici také skleněné kuličky, které využívají u některých exponátů.
„Vyrobily to děti, které dostávaly zadání na tohle téma a musely se nějakým způsobem přizpůsobit nebo vymyslet už svůj vlastní nápad. Proto tady najdete spoustu jako rozmanitých možností, které by mě ve skutečnosti ani nenapadly. Ono vždy jenom dítěti dáte, nebo vůbec lidem, ono to není jenom dítě, jenom jako zadání a jenom se pak divíte, co všechno ty různé mysli vymyslí dál, jako co vytvoří. Je to hodně zajímavé i pro mě. Já se učím taky,“ připustila Křížková.
Výstava bude v Březové k vidění do 20. června. O její bezplatné zapůjčení například do své knihovny, školy, úřadu, galerie nebo jiného veřejného prostoru je možné požádat na telefonu 608 525 154.
