„Dole na ně čeká spoustu úzkých chodbiček, velké komory a pouze stopy po ručním nářadí zvané želízko a mlátek. Želízko bylo špičaté kladívko, mlátek hranaté. Těmito nástroji udělali za jednu šichtu pouhé 2,5 až 3 cm. Nikdy se zde nepoužíval střelný prach, ale pouze tzv. technika sázení ohněm. Takže tam uvidí velikánské, vysoké komory s černými stropy od sazí a rýhami po tzv. špičácích, kterými sem dávali popraskané kusy horniny dolů,“ popsala průvodkyně v Jeronýmu Jaroslava Fejlková.
V dole, kde se udržuje stálá teplota 8 stupňů, je pro veřejnost zpřístupněno okolo 120 metrů chodeb. Lidé se dostanou do hloubky zhruba 30 metrů, důl měl celkově asi 60 metrů. Prohlídka trvá necelou hodinu. A kromě informací o technologii a historii těžby se potkají i s permoníky.
„To jsou permoníčci, které vyráběly děti z keramického kroužku. Udělaly je velice hezky. Ve vestibulu jsou fotografie s autorkami a aby je uplatnily, jsou hezky rozmístěni po celém dole. Je to i pro zpestření prohlídek pro menší děti, které to asi moc nebaví. Takže jsou postavičky rozmístěné po celém dole,“ přiblížila průvodkyně.
Narozdíl od horníků, kteří v dole doslova dřeli, jsou permoníci podle póz, které zaujímají, k práci mnohem laxnější.
„Některé se tváří, ale jsou tam asi dva pracanti, ale jinak bych řekla, že to jsou všechno „nepracanti,“ usmála se Fejlková.
Stavba, která upoutá v malebné krajině pozornost, poskytuje příjemné zázemí nejen návštěvníkům, ale i zaměstnancům.
„Nám se zde pracuje dobře. Zázemí je spíše věnované návštěvníkům, kde mají možnost krásného vestibulu s výstavou zdejších minerálů. Nyní zde máme výstavku, která je věnovaná také hornictví. Děti z Lidové školy umění ze Sokolova, pobočka Březová, nám ten vestibul tímto zpestřily a vyzdobily,“ dodala za všechny pracovníky zařízení Fejlková.
Interaktivní tabule nabízí mapu dolu, včetně dosud nepřístupných míst, ale i fotografie a zajímavosti. Podrobné informace k dolu Jeroným i dalších poboček muzea Sokolov najdete na internetové adrese www.omks.cz.