Pietní akcí se připomněla doba vzniku republiky, kdy bylo vysazeno tisíce lip.
„Lípy byly ověšené stuhami, domy prapory a zpívala se hymna. Ke kořenům stromů se ukládaly pamětní listy. Sázením lidé oslavují význam svobody a demokracie. My takovou oslavu pořádáme dnes u příležitosti 100. výročí vzniku naší republiky. Přidáváme se tak k celorepublikové aktivitě – sázení stromů svobody a spolu s dalšími městy zakládáme novou tradici oslav Dne vzniku Československa. Ve spolupráci s Nadací Partnerství bude letos na podzim vysazeno více jak tisíc nových stromů svobody,“ připomněl starosta Chebu Zdeněk Hrkal.
Dětský pěvecký sbor zahájil setkání českou hymnou.
Čestnou stráž drželi skauti, kteří v těžkých dobách republiky plnili důležitou úlohu v odbojových strukturách.
„Letité tužby českého a slovenského národa, který o svou svobodu dlouhodobě usiloval – ze zahraničí Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Eduard Beneš, na válečném poli první světové války legionáři a podstatnou roli sehrál i domácí odboj. Dovolte mi připomenout i skauty, které při založení Československého státu povolal k výkonu služby vrchní vůdce a zakladatel českého skautingu profesor Antonín Benjamin Svojsík. Skauti měli tolik důvěry, aby konali kurýrní a poštovní službu, doručovali tajné vládní depeše, konali ozbrojenou strážní službu na pražském hradě, v Harrachovském paláci a na dalších důležitých strategických místech. Byli také pověřováni ozbrojenými doprovody válečných zajatců a jejich střežením. Skauti tuto službu konali dobrovolně, z vlastního přesvědčení a naplnili tím ducha skautských zákonů,“ uvedl Jan Bednář, vedoucí chebského skautského střediska.
Podnět ke vzniku pamětní tabule dal Václav Šrámek, válečný veterán a předseda karlovarské jednoty Československé obce legionářské.
„Legionáři, kteří se narodili na Chebsku a ve městě Cheb, o kterých se celá léta vůbec nemluvilo, jako kdyby nebyli. Byli. Dovolili jsme si pořídit jejich seznam, poslat starostovi města Chebu a jeho to skutečně zaujalo. Těch starousedlíků z města Cheb, kteří bojovali v první světové válce, bylo kolem šedesáti,“ vzpomněl na dosud málo veřejně známou skutečnost Šrámek.
Jak dále uvedl pan Šrámek, deska je také věnována všem vojákům, členům finanční stráže a stovce chebských rodáků, kteří museli opustit v roce 1938 zemi. Ti pak bojovali v zahraničních armádách. Malá skupina skončila až na Aljašce. Chebská stopa je dohledatelná také ve východní frontě u generála Svobody.
„My jsme si dovolili udělat alespoň první etapu, kdy jsme zmapovali účast chebských rodáků v první a druhé světové válce,“ dodal Šrámek.
Na budoucí generace čeká, podle pana Šrámka, ještě mnoho práce s objevováním archivních dokumentů.