"Přesvědčit počasí, aby bylo dobré. To bylo opravdu náročné, ale myslím si, že se to podařilo. Vedle Spolku přátel Karlovarského letiště je to především Letiště Karlovy Vary a Karlovarský kraj, kteří nám to umožnily celé udělat," uvedl v nadsázce po zahájení akce Radek Nový ze Spolku přátel karlovarského letiště.
"Dneska je takový Den otevřených dveří. Počasí nám krásně přeje. Karlovarský kraj je jeden z těch hlavních sponzorů, který přidal peníze na to, aby se tato akce mohla dnes uskutečnit. Lidé zde mohou vidět moderní, ale i staré historické stroje. Mohou si užít krásné písničky. A budou prolétat letadla Armády ČR JAS – 39 Gripen," doplnil náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Bureš.
Prostory letiště se otevřely před 11 hodinou zdarma všem příchozím za dodržení platných protiepidemických opatření. V hangáru se představily kapely Jazz Cake a Swing Melody.
Pořadatelé připravili soutěže pro děti, ve které kromě drobných odměn mohly získat i zážitkový let v doprovodu jednoho z rodičů.
"Já bych chtěl při těch soutěžích poděkovat TJ Sokol Karlovy Vary, která nám se soutěžemi velmi pomohla," poděkoval Nový.
Svou techniku představili policisté, hasiči i Celní správa. Návštěvníci si mohli prohlédnout zázemí letiště, včetně odbavovacích prostor. V hale probíhala výstava o historii letiště.
Zájemci se tak mohli dozvědět, že provoz na karlovarském letišti byl zahájen v ještě provizorních podmínkách. Odbavovací hala byla totiž otevřena až v roce 1933.
Létalo se sezónně od května do října čtyřikrát denně. V prvním roce provozu karlovarského letiště bylo uskutečněno 764 letů, přepraveno bylo 918 osob a 3.572 kilogramů nákladu. Ale už od roku 1935 mělo letiště Karlovy Vary letecké spojení do 11 měst v tehdejším Československu.
Hlavní zájem veřejnosti se soustředil na letadla, která se postupně objevovala na nebi a poté přistávala na letišti.
"Přiletěl jsem z Mladé Boleslavi, a to letadlem Bücker Bü 131 Jungmann. Bylo to náročné, protože jsme po cestě museli počkat než tady u vás stoupne mlha, nízká oblačnost. Takže jsme čekali třičtvrtě hodiny v Panenském Týnci. Proto také to zpoždění. Jsem rychlejší než dva kamrádi, kteří by měli za chvilku přistávat. Tak rychlé ale zase tohle letadlo není. Cestuje to kolem 150 až 160 km/h. Je to německá konstrukce firmy Bücker, resp. švédského konstruktéra Anderse Andersona z roku 1934. Byl to cvičný dvouplošník, který byl používán zejména k výcviku pilotů Luftwaffe, před válkou a za války. Byl to letoun pro základní výcvik. Umožňuje i základní akrobacii. Smí létat + 5G až – 3G. Tento stroj, který zde vidíte, je z pokračovací série, kterou dělala polská firma Historical Aircraft Services Karakaševič. Je to staré letadlo nově postavené čili je to pokračující série vyrobená v roce 2003. Je osazena českým motorem LOM M332AK, který umožňuje let na zádech tak dlouho, jak si vzpomenete. Jeho hlavní síla je, že má perfektně vyvážená kormidla. Ta odezva je opravdu perfektně vyvážená. Čili vás naučí dávat kormidel tak akorát. Ne moc, ne málo. Chová se to jako trochu živější větroň. Potřebujete tam těch kormidel dávat tak akorát, aby to létání nějak vypadalo a aby ta kulička byla tam, kde má být – tzn. uprostřed," přiblížil svůj stroj pilot Petr Hanzlík.
A představila se i další historická letadla, která mají svůj domov v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi.
"Tyto stroje jsou v Karlových Varech poprvé. My jsme tady s nimi ještě nebyli. Lítáme v podstatě po celé ČR, někdy i za hranice. Tady jsme ale prvně. Jsme tady s letounem PB-6 Racek českých konstruktérů a letounem Klemm 25 H, což je původní německá konstrukce. Obě letadla jsou ze začátku 30. let minulého století a obě dvě jak v české, tak i v německé armádě měla sloužit pro základní výcvik pilotů," popsal pilot Vladimír Procházka.
Zajímavostí letadla Klemm 25 H, přezdívaného lamač rekordů je bezpochyby jeho motor, stejný jako v druhém Rackovi.
"Jsou americké Continentaly, čtyřválec vzduchem chlazený, které byly vyrobené ještě za 2. sv. války. Těsně po válce se je podařilo přivézt ze Švýcarska, kde se během války renovovaly a zbyly tam. Takže muzeum je zakoupilo a osadilo do těchto letadel. Jsou to nejspolehlivější motory, které na letadlech máme. Ač jsou nejstarší, tak jsou nejspolehlivější. Se spotřebou, to by možná mohlo někoho zajímat, do 20 l na hodinu letu při rychlosti okolo 120 km v hodině. Já bych do jiného asi již nechtěl. Pro mě je to úžasné, ta svoboda toho vzduchu, který kolem vás proudí, to je úžasné. To se prostě nedá ničím nahradit. Když sedíte v novém moderním ultralehkém aeroplánu, bývá v kabině docela horko. Zde vedro není, opravdu," nebyl připravený odstavec, nevím, zda budeš chtít nechat" dodal s uspokojením Procházka.
I další pilot a letecký instruktor Nadace Metoděje Vlacha, Adam Hlaváč, si vychutnal let na replice historického letadla.
"Je to veliká čest, že s nimi mohu poletovat. A Racek je i pro mě zásadní letadlo, protože je to první malý aeroplán, se kterým jsem kdy v životě letěl. Je to prostě srdcovka. Létá úplně samo to aero. Na svou dobu, si myslím, že je to velmi kvalitní konstrukce. Bohužel osud tomu letadlu moc nepřál. Při zkouškách prototypu v roce 1934 začal bohužel motor letadla ve vzduchu hořet. Zkušební pilot s ním jen tak tak stihl přistát. Dokonce vyskočil ještě než to letadlo zastavilo a chudinka Racek skončil na konci letiště na zádech v plamenech. Tak vlastně skončila i konstruktérská činnost pánů Přikryla a Blechy, protože již neměli dostatek financí na to, aby postavili další aeroplán. Navíc tomu pak již historie nepřála," s lítostí komentoval letoun Hlaváč.
Po celý den fungovala doprava autobusy MHD z centra Karlových Varů zdarma. K dispozici bylo také bezplatné parkování pro osobní automobily v areálu letiště. Ve večerním programu s názvem Swing v hangáru vystoupil výtečný český zpěvák Jan Smigmátor.
Letiště v Karlových Varech by se mělo v dohledné době dočkat dalšího rozšíření.
"To letiště je mezinárodní a aby splňovalo i do budoucna mezinárodní standardy, tak je potřeba se zabývat tím, jak vypadá dráha, která je již pomalu na dnešní poměry krátká a úzká. Připravujeme projekt na rozšíření a prodloužení vzletové a přistávací dráhy. Snažíme se o intenzivnější spolupráci s letištěm Václava Havla v Praze," doplnil informace Bureš.
V roce 2004 bylo letiště převedeno z vlastnictví státu Karlovarskému kraji a novým provozovatelem letiště se následně stala společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o., ze 100 % vlastněná Karlovarským krajem. Právě Karlovarský kraj a provozovatel letiště, spolu s využitím dotačních titulů, investovaly v následujících letech do modernizace letiště přes 450 milionů korun.
Odkaz na letadla z muzea:
http://www.letecke-muzeum-metodeje-vlacha.cz/exponaty/letadla-letuschopna/
