"Spoustu let hrajeme již víceméně zábavy. Je to o tom, že je to čtyřhodinová akce. Zde v Chebu to bývají tři hodiny, protože musíme hodně brzy končit. Jsou zde lázně a ten noční klid se dodržuje. Na venkově je to zatím v pořádku. Tam ještě tyto věci nedošly, takže se tam hraje třeba do dvou hodin. Ale jako kapela, aby hrála od osmi do dvou, tak znám takové kapely, ale tam se střídají zpěváci, bubeníci a mají půlhodinové pauzy, aby to vůbec vydrželi. Takže hrajeme opravdu dlouhé zábavy, relativně dlouhé. Máme vždy pár věcí a podle lidí, když tančí, tak přestávka není," přiblížil se smíchem Řezníček.
Kapelník, který sám kapelu vnímá jako okresní formát, ale zároveň přiznává, že během let vydala skupina 11 řadových alb.
"Já si myslím, že je to droga pro každého muzikanta. Když vidí ohlas u lidí, že to nějaký smysl má, tak to je nejlepší odměna. Kolikrát nejde ani o ty peníze, jako opravdu o to, že lidi to baví, snaží se s námi zpívat. Když jsme měli křest CD, tak jsme CD dávali k tomu vstupu. Lidé si písničky zapamatovali, zpívají si je s námi, ví, co přijde. Kolikrát, když zapomenu text, tak se na mě někdo zespoda podívá, že zpívá dál a já mám prostě malinký výpadek a najednou tam to slovo není. Ale tak to chodí v muzice. Textů je samozřejmě hrozně moc. Mám nějakých 120 písniček za sebou složených, takže to občas vypadne. Samozřejmě nehrajeme všechno, protože nebudu s mladými novými kluky, jsem s nimi 7 let a vydali jsme tři CD, hrát všechny naše staré písničky. Občas si ale pro ni sáhneme," přiznal kapelník.
A počet členů během let kapelník, zpěvák a kytarista v jedné osobě ani nespočítá.
"Bylo jich docela hodně. Když vezmu, že v roce 1981 jsme víceméně fungovali už jako Plektrum. Jenže z těch hráčů již dávno a dávno nikdo není. Někteří se odstěhovali opravdu daleko např. jeden je za Rokycany, další v Olomouci. To už nešlo, abychom hráli. Bylo velice náročné se sejít. A to cestování, to nefunguje. Víceméně jsem musel několikrát změnit obsazení proto, že lidé odešli. Muziku skoro nikdo z nich už nehraje, pokud vím. Já jsem takový poslední Mohykán z té zakládající sestavy. Zatím mě to drží, baví mě to," popsal Řezníček.
Se současným složením tříčlenné kapely Plektrum je Petr Řezníček velmi spokojený.
"Tady to je prostě naprostá balada. Měl jsem velký štěstí. Než se mi rozpadla kapela, rozutekla do té republiky, tak ti kluci nám pomáhali, tahali nám bedny. Chodili na naše koncerty jako fanoušci. Takže jsem to měl úplně snadné. Třeba baskytarista a klávesák Adam Sloup začínal jako bedňák s námi. Vlastně jenom povýšil. Tak, jak to bývává v zahraničních kapelách, napřed dělají bedňáky a pak jsou tam hvězdy. Naučí se to, okoukají a zjistí, že na to třeba také mají a jsou někdy lepší než ti bývalí. Takto to bylo např. u tohoto. Máme ještě bubeníka – Vašek Podhirna se jmenuje. Ten s námi začínal a bylo mu 15 let. Nebyli zde bubeníci a musel jsem sáhnout po tom, co bylo. A docela jsem v něm viděl, že je talentovaný. Za tu dobu se pěkně vyhrál. Vůbec si nemohu stěžovat na mladé kluky. Je to baví, mají energii. Já mám ty čáry a oni mají ty svaly, jak se říká," pochválil kolegy šéf kapely.
Vedoucí kapely, má mimo jiné vlastní záznam na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Plektrum_(hudebn%C3%AD_skupina) má jen skromná přání.
"Co bych si přál? Aby to ještě takhle vydrželo nějakou dobu. Já jsem pokorný a vím, co život přináší, všechna úmrtí. Nechci tedy říci, že by člověk měl umřít, ale vidíme to v té hudební scéně, jak to všechno odchází. Tak bych prostě ještě rád hrál opravdu pár let, udělat desku a nějaké dobré koncerty třeba," dodal Řezníček.
Do dalších let přejeme kapele mnoho hojně navštívených koncertů a spokojených fanoušků. Zajímavosti včetně klipu můžete dohledat na webových stránkách kapely www.plektrum.wz.cz.
