Téměř kompletní grafické Ensorovo dílo, které vzniklo mezi lety 1886 až 1904, pro výstavu zapůjčil ze své soukromé sbírky Gerard Loobuyck z Ostende, kde většinu života prožil také sám autor.
"Řada těch listů představuje nesmírně cenné exempláře, protože jde o velmi rané tisky a u mnohých jsou ty tisky dochovány dokonce v několika stavech," uvedl ředitel pořádající SGVU Jiří Vykoukal.
Vystavený soubor 150 grafických listů chronologicky sleduje vývoj autorova výtvarného projevu, přičemž obsahuje i ty nejproslulejší díla. Návštěvníci si tak mohou prohlédnou například proslavený lept nazvaný Smrt pronásledující lidské stádo či soubor Sedm smrtelných hříchů. Tematika smrti je také pro dílo Jamese Ensora jednou z netypičtějších.
"Já nevím jestli se to vysvětlit filozoficky, myslím si, že tato stránka Ensorovy tvorby, která se týká zejména malby, ta grafika je tematicky mnohem členitější, protože velkou její část, například, představují lepty věnované krajině, která se v malbě u Ensora neobjevuje vůbec, že jde především o určitý výraz prožitku osobní úzkosti, existenciální úzkosti a strachu ze smrti," přiblížil Vykoukal.
James Ensor, jehož některá díla vyvolala ve své době obrovský skandál, je ale podle mínění historiků umění, především jedním ze zakladatelů evropského moderního umění.
"Především proto, že například, spolu s Edvardem Munchem, byli předchůdci té vlny expresionismu, kterou potom reprezentovali skupina Der Blaue Reiter a jiné, těsně před první světovou válkou. Takže Ensorovi, podobně jako Munchovi, tady náleží jakási priorita v otevírání cesty k expresionistickému uměleckému výrazu," dodal Vykoukal.
Výstava grafických listů Jamese Ensora, mezi nimiž nechybí ani více než 30 leptů kolorovaných, které v jeho tvorbě představují zcela specifický fenomén, bude v chebské Galerii výtvarného umění k vidění až do 30. června.
