V měsíci listopad 2017 uzavřel zmíněný muž smlouvu o úvěru s jednou z bankovních společností, a to ve výši 300 tisíc korun. Před uzavřením smlouvy však doložil potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, které mu vystavila právě čtyřiačtyřicetiletá žena, co by odpovědná osoba zaměstnavatele. V potvrzení však bylo uvedeno, že průměrný čistý měsíční příjem muže je téměř trojnásobný oproti skutečnosti. Navíc se muž ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr použije výlučně na financování svých bytových služeb, což však neučinil a téměř veškeré peníze po předchozí dohodě poskytnul zmíněné ženě jako půjčku. Muž ani řádně nehradil pravidelné měsíční splátky. V tomto případě způsobil bankovní společnosti škodu ve výši 300 tisíc korun.
Celou věc zmíněná dvojice provedla ještě jednou, avšak u jiné společnosti a s tím rozdílem, že muž obdržel částku ve výši půl milionu korun a následně předal ženě, opět jako půjčku, částku přesahující 400 tisíc korun. I v tomto případě mu žena poskytla potvrzení o jeho měsíčním příjmu, tentokrát s téměř dvojnásobnou hodnotou.
Žena pak měla v březnu 2018 muži předat fiktivní daňové doklady na provedení rekonstrukce bytu, a to za tím účelem, aby muž mohl dokladovat fiktivně účelové použití vyplacených peněženích prostředků z úvěru. Muž je však společnostem nepředložil.
Společně tedy měli způsobit škodu ve výši 800 tisíc korun a za uvedené jednání jim v případě prokázání viny hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.
nprap. Bc. Michal Žáček
