„Projekt sociálního automobilu je založen na tom, že si firmy na dobu šesti let koupí reklamní plochu, a tím pomohou spoluzaplatit nebo spoluzafinancovat auto, které pak slouží potřebným jako jsou diakonie, stacionáře, ústavy pro mentálně a pohybově postižené, dětské domovy, zkrátka zařízení, která se starají o potřebné. Vždy je tam spoluúčast státu. O většinu zařízení se stará stát v tom smyslu, že to má na starost město nebo kraj, ale bez firem by to také nešlo,“ popsal zástupce Maruška.
Někteří ze sponzorů se zúčastnili i slavnostního předání vozu. Během setkání byl čas na seznámení s činností organizace i představení zástupců těch, kteří přispěli.
„Auto bude sloužit jako terénní pomůcka pro pracovníky dluhové poradny, kteří potřebují jezdit i ke klientům, kteří nejsou schopni se dostat do našich ambulantních služeb. Dále bude sloužit jako auto, které bude jezdit pro potřeby dalších dvou služeb – nízkoprahového denního centra a noclehárny, k zajištění fungování,“ uvedla vedoucí služeb organizace Pomoc v nouzi Iveta Leischová.
Sehnat sponzoring je v našem kraji těžší, než ve zbytku republiky.
„Trvalo to asi osm měsíců. Běžné je u mě asi pět měsíců, že se realizují auta. Mě to přišlo, že je to u západních hranic, s hranicí s Německem, je zde hodně firem, které mají německého majitele, který chce samozřejmě pomáhat na svém území, kde bydlí, na kterém místě působí. Toto je pro něj jen nějaký pobočný závod. Takže hodně firem je tímto okleštěno. Když jednám s člověkem, který je zde jako jednatel a tu firmu řídí, tak se samozřejmě majiteli musí zodpovídat a majitel mu to zkrátka nedovolí. Takže ne, že by český ředitel nechtěl, ale je to tento důvod. Takových firem je hodně. Pak si myslím, že je zde těžší podnikání než kdekoliv jinde, není zde taková přístupnost díky horám, díky všemu. I když je zde ta skvělá dálnice, tak je to v tomto směru horší než kdekoliv jinde,“ potvrdil Maruška.
Ale načasování předání bylo nakonec přesné.
„Vozidlo nám chybělo velmi. Zrovna minulý týden jsem jela na školení s naším původním vozidlem a jeho technický stav je opravdu, ale opravdu hrozný. Takže jsem se celou cestu do Karlových Varů modlila, abychom dojeli. V tuto chvíli budeme rádi, že budeme mít možnost i tento vůz dát servisovat - toho našeho dědečka a dál ho používat, protože bez vozu jsme úplně ztraceni. Zajišťujeme potraviny klientům a provoz všech služeb zatím tímto,“ oddychla si Leischová.
Automobil má dostatečný zavazadlový prostor a kombinovaný pohon na benzín a plyn, takže provozní náklady budou únosné. Nezisková organizace Pomoc v nouzi se stará o několik stovek klientů na Sokolovsku.
