Jedná se o první památkově chráněná území takového typu v ČR, navíc na území jednoho kraje. Na tiskové konferenci o tom média informoval uvolněný zastupitel a předseda Komise pro UNESCO při Radě Karlovarského kraje Vojtěch Franta.
O tomto jsme vás krátce informovali již zde.
S příchodem nového roku vešlo v platnost nařízení vlády ze dne 6. prosince 2017 o prohlášení území vybraných částí měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně za památkové rezervace.
„Prohlášení památkových rezervací nemění nic pro vlastníky nemovitostí na území již dříve vyhlášených památkových zón,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče Krajského úřadu Karlovarského kraje Jaroslava Pokludová s tím, že se změna dotkne vlastníků nemovitostí na území, o která byla stávající památkově chráněná území rozšířena.
„To znamená, že si vlastníci budou muset ke změně stavby, odstranění stavby, udržovacím pracím či terénním úpravám vyžádat předem závazné stanovisko orgánu památkové péče,“ doplnila Pokludová.
Karlovarským občanům se část historického jádra města rozrostla o část Drahovic a Tuhnic a lázeňskou krajinu zejména mezi Výšinou přátelství a Doubskou horou a na Ottově výšině.
„Vyhlášení části města Karlovy Vary s lázeňskou kulturní krajinou za památkovou rezervaci se týká historického jádra po jeho horizont a o území s památkově hodnotnými vilami v Drahovicích a v Tuhnicích. Lázeňskou kulturní krajinou je pak myšlena síť lázeňských cest, altánů, vyhlídek, rozhleden, památníků, laviček a křížků, kterými jsou protkány okolní lesy. Ty jsou až na drobné výjimky nastálo neobydlené. Změna stupně ochrany se povinností vlastníků nemovitostí v památkové rezervaci nijak nedotkne, památkový zákon platí stejný pro zóny i rezervace,“ dodal náměstek primátora Jiří Klsák.
Ve Františkových Lázních se úprava hranic stávající městské památkové rezervace dotkne plochy lázeňské krajiny a nově obyvatel dvou ulic, které doposud hraničily s jejím územím.
„Co se týká lázeňské krajiny, věřím, že se jí budeme moci více věnovat, a to zejména z historického pohledu. Zahájili jsme kompletní historický průzkum celé lokality a doufáme, že se nám následně tyto parky povede obhospodařovat v duchu „zlaté éry“, tedy přelomu 18. a 19. století,“ sdělil starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.
Také Mariánskolázeňští si jsou vědomi významem události. Starosta města Petr Třešňák bere povýšení na rezervaci jako ocenění rozvoje města, protože zůstalo v mezích historické kontinuity i ve svém širším centru.
„Osobně na tuto situaci i na nominaci UNESCO hledím jako uznání práce všech lidí v lázeňství, kteří v našem kraji pracují a dávají do něj to nejlepší. V tomto ohledu je to opravdu světový unikát a neměli bychom zapomínat, že to není jen o památkové péči, ale o tom, čeho se v těchto památkově chráněných budovách povedlo dosáhnout a kolik lidí uzdravit. To je to, co je třeba ocenit, aby se z památkových rezervací nestalo jen synonymum pro skanzen,“ uvedl Třešňák.
Vyhlášení památkových rezervací je pak dokladem nejvyššího stupně památkové ochrany území na národní úrovni také pro UNESCO. Právě takový signál může pomoci v poslední etapě nominačních procesů „Slavných lázní Evropy“ a „Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge“ na Seznam světového dědictví UNESCO. To vše by mohlo přinést zvýšení prestiže kraje a otevřít další šance pro rozvoj turistické infrastruktury.
Nominační dokumentace ke společné sasko-české žádosti o zápis Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge byla v prosinci 2017 podepsána příslušnými ministry České republiky a Svobodného státu Sasko a celý rozsáhlý dokument bude Spolkovou republikou Německo do konce ledna zaslán Centru světového dědictví v Paříži k posouzení. Podle ředitele obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michala Urbana už sama příprava nominací přispěla k detailnějšímu poznání a ochraně mnoha dosud přehlížených hornických památek a posílila zájem místních obyvatel o krušnohorské hornické dědictví, které je i v celosvětovém měřítku jedinečné.
„Bude-li Krušnohoří v roce 2019 skutečně zapsáno na Seznam světového dědictví, ze zápisu bude profitovat nejen 22 vybraných lokalit, ale celý region,“ dodal Urban.
Druhým želízkem v ohni je nominace lázeňských měst nazvaná „Slavné lázně Evropy“ (Great Spas of Europe), která patří svým rozsahem k těm největším a tedy i nejkomplikovanějším. Jedná se o sériovou nominaci jedenácti lázeňských měst ze sedmi zemí a koordinace tohoto procesu, kterou má na starosti Česká republika, je velmi náročná.
„Loni v září byla celá nominační dokumentace zaslána Centru světového dědictví v Paříži k posouzení úplnosti, a přestože výsledek tohoto testu byl pozitivní, rozhodli se představitelé těchto sedmi zemí v listopadu, že dokumentace bude ještě rozšířena a kompletně předložena ve druhé polovině letošního roku. V roce 2019 by tak měla být nominace hodnocena Mezinárodní radou pro památky a sídla ICOMOS a o zápisu by měl rozhodnout Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v létě 2020,“ uvedl předseda komise Rady Karlovarského kraje pro UNESCO Vojtěch Franta.
Ze zápisu památky na Seznam světového dědictví UNESCO vyplývají povinnosti pro signatářský stát, nikoliv pro vlastníky jednotlivých nemovitostí. Vlastníci nemovitostí budou moci i nadále čerpat příspěvky ze stávajících dotačních programů podporujících obnovu kulturních památek. Ministerstvo kultury ČR vyhlašuje navíc každý rok speciální Program podpory pro památky UNESCO.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
