Karlovy Vary: Na konferenci se řešilo téma Smart region (TV Západ)

Prostory jednacího sálu krajských zastupitelů hostily ve středu 4. dubna konferenci Smart region pro Ústecký a Karlovarský kraj. Během pětihodinové akce se řešila témata od kvality života občanů přes dopravu až po energetiku a chytré stavby.

dezinfekce

„Akce se věnuje tématu Smart region. Jde o propojení technologií a fungování regionu jako takového, a to nejen z pohledu samosprávního, ale i komerčního. Vystupují zde zástupci samospráv neboli státní správy, pak jsou zde zástupci několika soukromých firem. Každý přednáší svůj příspěvek na téma související se Smart regionem či Smart city. Ukazují se zde některá konkrétní řešení nebo naopak možné vize toho, jak by mohl fungovat kraj nebo co v této oblasti připravuje stát,“ vysvětlil moderátor akce Luděk Vokáč.

Na zahájení akce uvedla zdravici hejtmanka Karlovarského kraje. A uvedla i jeden z případů, kdy technologie výrazně pomohla v praxi.

„Karlovarský kraj byl jeden z krajů, který, když realizoval projekt na kotlíkové dotace, měl velké fronty občanů, kteří zde stáli od pátku do pondělí, aby mohli získat dotaci na pořízení nového ekologického kotle. Jsem velmi ráda, že se nám se společností Gordic podařilo nastavit systém a při přijímání dalších žádostí už zde nemusel nikdo stát. Elektronický systém je vynikající. Všichni si zajistili své pořadí tím, že odeslali vstupní formulář a poté se dostavili na krajský úřad s dalšími přílohami. Chtěli bychom v budoucnosti v této věci jít ještě dál. Všechny dotační programy, které kraj vyhlašuje, můžete již dnes podat elektronicky, ale pouze podáváte jen vstupní formulář. My bychom chtěli docílit toho, aby ten, kdo žádá o dotaci, nemusel vůbec na úřad chodit a aby mohl i dané přílohy poslat elektronicky,“ přiblížila plány hejtmanka kraje Jana Vildumetzová.

Celou konferenci absolvoval i radní kraje pro Oblast regionálního rozvoje a informatiky. Zároveň vystoupil s tématem mapových podkladů.

„Naše téma jsem si vybral, abychom to jednak doplnili a protože si opravdu myslím, že základem všeho, co zde je, to jest technologie, jsou dobré podklady. Dobré poklady jsou mapové podklady, ve kterých bude maximum přesných informací. Pro reprezentaci jsme si vybrali téma Digitální technická mapa, kterou náš odbor informatiky dává dohromady. Nyní zastupitelstvo uvolnilo peníze. Opravdu si myslím, že budeme v republice jedni z prvních, kteří budou mít některá „ORPéčka“ zpracovány podrobně a přesně. Rádi bychom to nabídli i republice jako přínos našeho kraje, protože v některých věcech zase pokulháváme. Mapy chceme dát do takového pořádku, aby všichni, co jednotlivé služby nabízejí, aby je měli na co „navěsit.“ Takže chci stavět, mám pozemek, chci vědět, jaké tam mám sítě – to tam samozřejmě bude. Jak mám pozemek výškově upravený – to tam bude také. Potom jsou tam další věci – pozemky mají kolem sebe další pozemky, pro obce se tam dají udělat mapy zeleně, můžu se o ně starat, vím, kde jsem sekal a kde ne. Např. v současné době v Karlovarském kraji máme projekt, kdy mapujeme lyžařské trasy - které jsou upravené a které ne. To je jedna z desítek možná stovek aplikací, které se dají na dobré mapy přidat. Nyní máme trasy, můžeme k tomu přidat, kde budeme parkovat, kolik tras tam je, na to navěsit webkamery. Opravdu, mapový podklad je věc, která nám pomůže. Můžeme tam dát velké téma – to jsou osobní bankroty, apod., může tam vyskakovat, které oblasti s tímto mají největší problém, zaměřovat tam sociální péči. Myslím si, že nápadů jsou tisíce. Hlavní věc, která zde je, je projekt „BMWéčka“ s autonomní dopravou. To bylo také jedno z témat, které zde zaznělo. A já si dovedu představit autonomní dopravu, která bude právě využívat mapových podkladů,“ popsal možnosti systému Smart region radní Josef Janů.

Podle některých soukromých firem je hlavní překážkou rychlejšího zavádění chytrých technologií současná legislativa, která nahrává výběrovým řízením na nejnižší cenu a omezuje technologické inovace.

„Pro nás jsou tyto akce velice důležité, protože je zde vedena i diskuse, jak případně změnit zákon zadávání veřejných zakázek. A to je přesně to, co společnosti jako je Centropol trápí. Chtěli bychom, aby naše pomoc městům a obcím byla maximálně efektivní a s tím zákonem tak, jak je nyní konstruován, to není až tak jednoduché,“ potvrdil Aleš Pospíšil, manažer společnosti Centropol. 

U koncového zákazníka, tedy i občana je klíčové, aby případné aplikace systému Smart byly uživatelsky jednoduché a přívětivé.

„Ten argument, který se dost často používá, to by lidé nevzali, protože přeci nechcete, aby babička platila bankovní kartou, aby měla kartu nějakého sociálního pojištění či čeho, čipovou kartu. To je argument velmi snadno zlikvidovatelný dvěma cestami. Jedna je, že opravdu ta chytrost je za tou aplikací, čili pro spotřebitele je to na jedno tlačítko, a to lze, zkušenosti ukazují, jak snadno to lze. Druhá věc je, že když toto chcete, tak to může být určitá bariéra zejména u starších lidí, že se toho budou obávat, že to nezvládnou na jedno tlačítko. My říkáme, pojďte dávat vedle „kotlíkovného“ „internetovné“. Tzn. pro sociálně buď vyloučené lokality, rodiny a pro starší lidi dát levněji počítače. Když si to spočítáte s kotlíky, tak vás to vyjde levněji, a dělejte komunitní semináře,“ ukázala možné budoucí směřování ředitelka Středočeského inovačního centra Rut Bízková.

Karlovarský kraj jako jeden ze tří v republice nemá inovační centrum ani vlastní vysokou školu, okolo kterých se často podmínky pro zavádění nových technologie vyvíjejí. A co nejvíce z pohledu Smart regionu v kraji chybí?

„Potřebujeme kvalitní dobrou práci, za kterou by mladí šli. Co se asi už nedožene, to je projekt vědecko-technických parků, které jsou v 11 krajích. Ty jsou rozběhlé, fungují, někde jsou s tím výborné zkušenosti, někde mají problémy. Myslím si, že už je doba dál a asi už nebudou vznikat velká střediska. Spíše se už pokusíme v tomto využít spolupráci s jiným krajem. Měli bychom jít spíše cestou drobnějších činností např. při našich středních školách, to jsou integrované školy, a tam udělat takové menší vědecko-technické „parčíky“, pomáhat a doplnit síť. Protože na velké vědecko-technické parky se bojím, že stovky milionů se už neseženou. Ta možnost je už propáslá,“ dodal Janů.

Kromě příspěvků na nejrůznější téma byly účastníkům k dispozici zástupci firem, která nabízejí chytrá řešení pro obce. Celá akce byla třetí v pořadí z celkem osmi, které se uskuteční po celé republice až do 2. poloviny září letošního roku.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Hlavní zprávy