„Zde jsou ještě vyhodnoceny zásoby zeleného jílu, který se používá pro technické účely, a předpokládá se těžba dál. To, co vidíme na obzoru. To jsou svahy původního jámového lomu, do kterých už těžba zasahovat nebude. Proto je těžební podnik uvolnil pro rekultivaci,“ uvedl autor projektu Jáma zelená RNDr. Pavel Žlebek.
Jíly se zde těžily již před více než sto lety. V místech, kde těžba skončila, byly po biologickém průzkumu a ve spolupráci s těžaři vytvořeny podmínky pro netradiční formu rekultivace. Vegetace zde byla již silně rozvinutá, proto se musely místo výsadby provést prořezávky a tím prosvětlit spodní patro. Profil svahů se záměrně neupravoval, aby nedošlo k porušení již vzniklé vegetace.
„V tomto klimatickém pásu by měl být přírodní porost - acidofilní doubravy, tzn. dubový porost. K tomu to směřujeme. Pochopitelně, že zde jsou i další druhy, které se tady musely vysázet právě proto, aby zde byla potrava pro další živočišné druhy, zejména ptáky,“ vysvětlil RNDr. Pavel Žlebek.
Těžba paradoxně pomohla rozvoji rozmanitého biotopu v místě, které je jinak obklopeno zemědělskou krajinou.
„V podstatě zemědělství vyhnalo z krajiny právě taková mokřadla. Je to hospodářsky využíváno a prvek těžby zde, pokud se rozhodl těžební podnik zrekultivovat ho na něco, co je blízké přírodě, je vlastně takovým ostrůvkem v antropogenní krajině blízké, kde rozmanitost druhů se bude rozvíjet. A tomu právě chceme projektem pomoci,“ dodal.
Stabilizace biotopu se uskutečnila také vytvořením deseti menších tůněk. Dříve provedený průzkum označil místo za velmi cenné.
„Zjistilo se, že tato lokalita je velice bohatá, možná nejbohatší v celém Karlovarském kraji, na chráněné živočichy, zejména obojživelníky a plazi,“ uvedl dále RNDr. Pavel Žlebek.
Dobré podmínky pro nerušený rozvoj rozmnožování a migraci tak získalo sedm kriticky ohrožených a sedm silně ohrožených druhů živočichů. Projekt je plánován na dobu deseti let.
